6 C 118/2021-52 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 17. 5. 2021 domáhala vyloučení ve výroku uvedených movitých věcí z exekuce vedené soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedla, že exekutor provedl u povinného dne 15. 3. 2021 soupis movitých věcí a nevyhověl návrhu žalobkyně na vyškrtnutí věcí ze soupisu usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 20. 4. 2021. Sepsané věci jsou ve vlastnictví žalobkyně na základě kupní smlouvy č. [číslo] [číslo] uzavřené dne 24. 3. 2016 mezi žalobkyní jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím. Žalobkyně formou zpětného leasingu věci pronajímá prodávajícímu na základě nájemní smlouvy č. [číslo] [číslo] ze dne 24. 3. 2016 s možností následného odkupu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 4. Žaloba a předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání podle § 153b o. s. ř. byly žalované doručeny do vlastních rukou, konkrétně žaloba dne 10. 6. 2021 a předvolání dne 9. 8. 2021. Žalovaná se k jednání konaném 7. 9. 2021 bez omluvy nedostavila a přítomný zástupce žalobkyně navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Protože v daném případě byly všechny podmínky stanovené v § 153b odst. 1, 3 o. s. ř. splněny, podkládají se skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná. 5. Podle § 267 odst. 1 o. z. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 6. Soud má za základě žalobních tvrzení žalobkyně za zjištěné, že v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] došlo ze strany soudního exekutora [titul] [příjmení] dne 15. 3. 2021 k soupisu movitých věcí, mimo jiné TV Sony, elektrocentrály Hecht a rohové sedací soupravy. Vlastnické právo k těmto věcem náleží žalobkyni na základě kupní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení] dne 24. 3. 2016, přičemž jde o právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí k tomuto majetku. Smlouva byla sepsána již v roce 2016, přičemž zpětný nájem prodaných věcí je běžným smluvním vztahem v případě, kdy dlužník potřebuje hotovost, avšak nechce ztratit možnost užívat i nadále svůj bývalý majetek. Soud proto žalobě vyhověl. Pro úplnost soud uvádí, že žaloba byla podána ve lhůtě dle 68 odst. 4 ex. řádu, ačkoliv podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 23 Co 35/2011, není úspěch žaloby na vyloučení věci z exekuce podle § 267 odst. 1 o. s. ř. podmíněn předchozím včasným návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu postupem podle § 68 ex. ř. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila k účelnému uplatňování práva proti žalované. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání - § 7 bod 4., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. – dále jen AT) a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT). Dále žalobkyni náleží podle § 13 odst. 1 AT, vyhlášky č. 589/2020 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada ve výši 1 516 Kč za cestu osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět k jednání u zdejšího soudu v celkové délce 240 km a náhrada za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží žalobkyni také náhrada 21 % DPH v částce 1 536,40 Kč Celkem tak náklady řízení činí 10 852,40 Kč a žalovaná je povinna nahradit je žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Mimosmluvní odměnu soud stanovil podle § 9 odst. 1 AT. Předmětem řízení byly movité věci, jejichž hodnotu lze nepochybně zjistit a stanovit odměnu podle § 8 odst. 1 AT. V daném případě však ze spisu nevyplývaly žádné skutečnosti, ze kterých by soud cenu movitých věcí, u nichž se žalobkyně domáhá vyškrtnutí ze soupisu, neboť kupní smlouva byla uzavřena již v roce 2016, od té doby se cena věcí nepochybně změnila a navíc kupní smlouva obsahuje souhrnnou kupní cenu 69 kusů movitých věcí. Z hlediska procesní ekonomie by bylo nehospodárné nechat vypracovat odhad ceny věcí pouze pro účely rozhodování o nákladech řízení, a proto soud postupoval podle § 9 odst. 1 AT, neboť jejich cenu lze zjistit s nepoměrnými obtížemi. 8. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.