12 C 145/2021-61 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalované zaplacení částky 298 625,94 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru dle smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 19. 7. 2018 mezi [právnická osoba], jako předchůdkyní žalobkyně, a žalovanou. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, žádné důkazy nepředložila. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů. 2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 19. 7. 2018 mezi [právnická osoba], jako předchůdkyní žalobkyně, a žalovanou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit ve splátkách ve výši 4 056 Kč měsíčně spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,7%, RPSN 9,47% a poplatků dle podmínek smlouvy, nejpozději do dne 20. 7. 2027, kdy částka 5 250 Kč měla býti použita na konsolidované dluhy žalované. Jelikož žalovaná řádně nesplácela, zesplatnila banka úvěr ke dni 7. 8. 2019 v celkové částce 298 872 Kč, o čemž byla vyrozuměna žalovaná dopisem z téhož dne. Dopisem ze dne 10. 10. 2019 včetně podacího archu bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Výzvou ze dne 15. 10. 2019 včetně podacího archu bylo prokázáno splnění povinnosti zaslání předžalobní upomínky. Žalovaná tak dluží jistinu ve výši 295 110,54 Kč, poplatky ve výši 3 515,40 Kč a smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. 3. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Z výše uvedených provedených důkazů soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na účet úvěr ve výši celkem 300 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách ve výši dle smlouvy a smluvních podmínek. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, a proto žalovaná úvěr ke dni 7. 8. 2019 zesplatnila. Pohledávka následně byla postoupena na žalobkyni. Protože žalovaná neprokázala, že by žalovanou částku uhradila, vyhověl soud žalobě a uložil žalované uhradit dlužnou jistinu ve výši 295 110,54 Kč, poplatky ve výši 3 515,40 Kč. Současně přiznal žalobkyni žalovaný smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 a § 2395 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 772,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 946 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 298 625,94 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 650 Kč ve výši 5 176,50 Kč.