6 C 180/2022-176 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení vlastnictví k předmětným nemovitostem, které jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdili, že výměra dotčených pozemků p. č. , čísla, se změnila v důsledku geometrického plánu vypracovaného na žádost žalovaného, který určil jiné hranice pozemků, ač do té doby žalovaný nečinil jakékoliv kroky, aby zpochybnil hranice stávajících pozemků. Na základě geometrického plánu došlo v katastru nemovitostí k opravě chyby v katastrálním operátu, čímž se výměra pozemků ve vlastnictví žalobců a) a b) zmenšila a došlo k navýšení výměry pozemků ve vlastnictví žalovaného. Žalobce a) dle řádné kupní smlouvy a v souladu s geometrickým plánem odkoupil do žalobce b) pozemky v dobré víře v jejich plné výměře, na těchto hospodařil, postavil a kolaudoval zemědělské budovy a tyto pozemky zařadil do transformačních podílů. Část pozemků pod budovami družstva vlastnil žalobce b) od 60. let minulého století, kdy tyto přešly z původního vlastníka , právnická osoba, na obec a ta se stala řádným a poctivým vlastníkem. Dne 11. 12. 2015 pak došlo k uzavření kupní smlouvy mezi družstvem a obcí , adresa, a žalobce a) se stal vlastníkem pozemků pod svými budovami, postavenými v období let 1988 – 1990, které stály na cizím pozemku. V rámci předmětné kupní smlouvy šlo o pozemky p. č. st. , čísla, a v rozsahu jedné poloviny o pozemek p. č. , číslo, , vše k. ú. , adresa, . Žalobce a) jednal vždy v dobré víře nejen v zápis do katastru, tedy do veřejného rejstříku, ale má k dispozici nabývací tituly, kolaudace a geometrické plány, které jednoznačně prokazují, že pozemky byly v jejím vlastnictví ve výměrách uvedených ve smlouvě i v plánech a zapsaných v katastru nemovitostí. V roce 2015, kdy došlo k převodu vlastnictví, byly výměry předmětných pozemků neustále stejné jako v roce 1995 i dříve, jak vyplývá z LV a geometrických plánů. Více jak 25 let nikdo nezpochybnil ani vlastnictví ani výměry pozemků, přitom bylo zpracováváno několik geometrických plánů předmětných pozemků, vše bylo evidováno v katastru nemovitosti. Do doby nesprávného rozhodnutí katastrálního úřadu o opravě chyby v operátu drželi žalobci předmětné nemovitosti ve svém vlastnictví v hranicích a ploše uvedené v katastru nemovitostí. Jednalo se o poctivou držbu, v důsledku které žalobci předmětné části pozemků žalovaného vydrželi.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že do 31. 12. 1991 se pozemek ve vlastnictví státu nemohl stát předmětem vydržení a vydržecí doba mohla běžet až od 1. 1. 1992. Žalobce a) pozemky nabyl kupní smlouvou ze dne 11. 12. 2015 obce , adresa, . Součástí uzavřené kupní smlouvy byl GP č. , hodnota, , který v podstatě vytvořil pozemek p. č. , číslo, , jehož ideální ½ byla prodána žalobci a). Další převáděné pozemky p. č. st. , čísla, tvoří základ této žaloby. Do okamžiku převodu je tak nutné zkoumat, zda obec byla v dobré víře vzhledem ke všem okolnostem, že jí nárokované části pozemků patří. Geometrický plán č. , hodnota, ze dne 16.dubna 1989 vyhotovený , právnická osoba, ukázal, že průběh hranice pozemků pod stavbami na p. č. , hodnota, je jiný, než zapsaný v katastru. Vzhledem k tomu, že účelem tohoto GP bylo zaměření novostavby posklizňové haly pro žalobce a) nacházející se na pozemcích obce Pěřimov, musela mít již tehdy obec pochybnosti o průběhu hranice. To, že tuto skutečnost nikdo neřešil, nemůže být k tíži žalovaného, který v té době neměl reálné dispoziční právo k pozemkům a nikdo ho o tom nemusel ani informovat. Další geometrický plán č. , hodnota, vyhotovený , právnická osoba, ze dne 8. 2. 1995 ukazuje vzhledem ke stavbám, v jakém nepořádku byla evidence nemovitostí, neboť prakticky ani jedna ze staveb žalobce nebyla správně polohopisně určena a zanesena do katastru nemovitostí. Účelem GP bylo zaměření střediska rostlinné výroby žalobce a). Ani tato skutečnost nevedla družstvo, potažmo obec, aby se zaměřily na podrobnější zkoumání vlastnických vztahů, ačkoli na základě tohoto GP tak měli učinit, neboť GP založil jasnou pochybnost o průběhu vlastnických hranic v dané lokalitě. Dalším důkazem vyvracející dobrou víru žalobců jsou opakovaná jednání se žalovaným z let 2015-2017, s doporučením, aby si žalovaný nechal pozemky vyměřit. V protokolu o předání pozemků právním předchůdcům žalovaného se konstatuje, že hranice pozemků byly po vzájemné dohodě určeny pouze orientačně. Již z této formulace vyplývá, že jejich tehdejší uživatel si nebyl jistý přesnými hranicemi pozemků. Pokud se postupem času stal uživatel jejich majitelem a neprovedl žádné jejich další vytýčení, nemohl se v dobré víře spoléhat na to, že hranice pozemků jsou jisté. Z tohoto se dá usuzovat, že žalobci již tehdy měli vážnou pochybnost o průběhu vlastnických hranic, a že tedy nebyly ohledně této skutečnosti v dobré víře. Žalobce a) se nachází v situaci, kdy pro řádnou držbu by mohl předpoklady splňovat teprve od roku 2015, kdy mu svědčí právní titul, nicméně ani tak nemohla být završena 10 letá lhůta a nebyla naplněna ani podmínka nepřetržité dobré víry vzhledem ke všem okolnostem. Z tohoto právního titulu je žaloba nedůvodná. Žalobci a) ani nesvědčí tzv. mimořádné vydržení, neboť v letech 2015-2017 vyzývala žalovaného k vyměření vlastnických hranic pozemků, tj. nebyl v dobré víře o jejich průběhu a navíc mimořádné vydržení co do 20 leté, resp. 25 leté lhůty se mohlo završit dle přechodných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. nejdříve k 1. 1. 2019. Tato podmínka splněna rovněž nebyla mj. v důsledku jednání o vyměření vlastnických hranic v letech 2015-2017 a absence dobré víry obce , adresa, . Obec , adresa, nebyla v dobré víře vzhledem ke všem okolnostem od roku 1994 a pokud by soud o tomto závěru nebyl přesvědčen, pak žalovaný namítá, že teoreticky by do úvahy mohlo přijít završení vydržení před uzavřením kupní smlouvy v roce 2015 mezi ní a žalobcem a) (právní titul od 1.1.1992) a tudíž by se musel uplatnit závěr, že žalobce a) by v tomto sporu nebyl aktivně legitimován. Obec užívala pozemky již od 60. let minulého století a pronajímala je družstvu, které na nich hospodařilo. Do roku 2015, kdy byla obec jediným a výlučným majitelem pozemků, se ze strany žalobce b) jednalo toliko a pouze o tzv. knihovní držbu. Po celou dobu, ostatně, jak uvádí žalobce 1) v doplnění, tj. od 60. let minulého století, užívá fakticky předmětné nemovitosti žalobce a). Tehdejší vlastník – žalobce b) tak vůbec nevěděl, kde leží skutečné hranice a kde procházejí. Nemohl tak o to více být v dobré víře, že mu nyní nárokované pozemky patří. Vydržecí doba tak vůči žalobci b) nepočala vůbec běžet.3. Z obsahu podané žaloby je zřejmé, že žalobci se cítí být ve svém vlastnickém právu dotčeni chybným zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného (§ 986 o. z.). Proto je dán naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě podle § 80 o. s. ř. spočívající uvedení stavu zapsaného v katastru nemovitostí do souladu se stavem skutečným.4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy.5. Výpisem z katastru nemovitostí - list vlastnictví , číslo, vedeným u , katastrální úřad, , je doloženo, že žalobce a) je výlučným vlastníkem pozemků mimo jiné p. č. st. , číslo, (výměra 111 m2), p. č. st. , číslo, (výměra 623 m2) a p. č. st. , číslo, (výměra 403 m2) v katastrálním území , adresa, , na nichž se nachází stavby bez č. p. / č. e.6. Výpisem z katastru nemovitostí - list vlastnictví , číslo, vedeným u , katastrální úřad, , je doloženo, že žalobci a) a b) jsou v rozsahu každý ½ podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. , číslo, (výměra 3 409 m2) v katastrálním území , adresa, .7. Výpisem z katastru nemovitostí - list vlastnictví , číslo, vedeným u , katastrální úřad, , je doloženo, že jako vlastník pozemků p. č. , čísla, v katastrálním území , adresa, je zapsán žalovaný.8. Administrativní dohodou o převodu správy národního majetku ze dne 30. 11. 1960 převzal , MNV [adresa], od STS , adresa, mimo jiné pozemek č. kat. , číslo, .9. Dne 1. 7. 1985 vydal ONV , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, stavební povolení k výstavbě víceúčelové haly v , adresa, na pozemku p. č. , číslo, .10. Rozhodnutím MěÚ , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne 30. 10. 1991 bylo vydáno dodatečné povolení stavby „Výrobny poživatin na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (vytvořena odměřením z parcel p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – vlastník p. , jméno FO, , bytem , adresa, 4). V záhlaví rozhodnutí jsou ZD , adresa, a , právnická osoba, , adresa, označeni jako účastníci řízení. V odůvodnění je uvedeno, že přístavba elektrorozvodny a strojovny chlazení byla provedena bez řádného stavebního povolení. Vlastnické vztahy k pozemku má paní , jméno FO, , která dala jako zákonná manželka zemřelého vlastníka písemný souhlas s odprodejem pozemku.11. Kupní smlouvou ze dne 11. 12. 2015 žalobce b) jako prodávající prodal žalobci a) jako kupujícímu pozemky p. č. st. , čísla, a polovinu pozemku p. č. , číslo, , nově vzniklých na základě geometrického plánu č. , hodnot