3 C 58/2026-54 – Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 26 720 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 24 104 Kč od 18. 8. 2025 do 15. 11. 2025 a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24 104 Kč od 16. 11. 2025 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že mezi ní a žalovanou , Jméno žalované, byla dne 18. 7. 2025 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž podkladě poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit jednorázově do 17. 8. 2025 společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a s úrokem. Protože žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení, v jehož důsledku žalobkyně uplatnila jistinu úvěru, poplatek za sjednání a čerpání úvěru, úrok, paušální poplatky za písemné upomínky a smluvní úroky z prodlení sjednané ve smlouvě.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalovaná částka má představovat půjčku, jejíž výši a příslušenství považuje za spornou, což dále podrobněji neodůvodnila. Současně požádala o možnost hradit přiznanou částku ve splátkách s poukazem na svou tíživou finanční situaci.3. Soud z provedených listin na nařízeném soudním jednáním (zejména ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 18. 7. 2025 a na to navazujících listin, zejména písemnými upomínkami a doklady o jejich odeslání) má za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 18. 7. 2025 smlouvu o podnikatelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového úvěru podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti. Výše úvěru činila 15 000 Kč, poplatek za sjednání a čerpání úvěru 9 104 Kč, poplatek po uplatnění slevy 3 610 Kč, celková výše úroku 616 Kč a datum splatnosti úvěru bylo sjednáno na 17. 8. 2025. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná smlouvu uzavírá jako podnikatel a že úvěr použije pro účely svého podnikání.4. Ze smlouvy soud dále zjistil, že kontraktační proces probíhal distančně prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, když žalovaná zadala základní parametry úvěru, byl jí zaslán SMS kód a vložením tohoto kódu do příslušného pole odeslala závazný návrh na uzavření smlouvy. Smluvní strany si výslovně sjednaly, že v případě žalované má elektronický podpis formu jména a příjmení a autorizačního SMS kódu, kterým ověřila svou totožnost, přičemž ve smlouvě je u žalované uveden autorizační SMS kód , Anonymizováno, a datum podpisu klientem 18. 7. 2025 ve 12:29:18. Součástí smluvní dokumentace je rovněž čestné prohlášení žalované, že aktivně vykonává podnikatelskou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná a že poskytnutý úvěr použije výhradně na pokrytí svých podnikatelských potřeb.5. Z písemných upomínek a dokladů o jejich odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to vč. předžalobní upomínky.6. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Z provedených listinných důkazů soud dovodil, že mezi účastnicemi byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného ustanovení, a to jako smlouva podnikatelská, nikoli spotřebitelská, když žalovaná ve smlouvě výslovně prohlásila, že ji uzavírá jako podnikatel a pro potřeby svého podnikání.7. Soud shledává, že žalobkyně v řízení dostatečně prokázala uzavření smlouvy i její obsah. Ze samotného textu smlouvy, včetně údajů o elektronickém podpisu žalované prostřednictvím autorizačního SMS kódu, je zřejmé, jakým způsobem došlo k akceptaci návrhu smlouvy ze strany žalované. Smlouva současně podrobně upravuje okamžik svého uzavření i způsob poskytnutí úvěru, když smluvní strany v čl. 1 odst. 5 výslovně prohlásily, že úvěr byl klientovi poskytnut okamžikem, kdy společnost zadala příkaz k odepsání peněžních prostředků ve výši úvěru z bankovního účtu společnosti, a v čl. 2 odst. 12 sjednaly, že bezprostředně po uzavření smlouvy bude částka úvěru odeslána na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě. Za této situace soud uzavřel, že žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu i jeho rozhodný obsah.8. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla podle smlouvy povinna splatit žalobkyni úvěr nejpozději dne 17. 8. 2025, avšak svůj závazek v této lhůtě nesplnila, dostala se do prodlení. Následkem prodlení je podle čl. 4 odst. 2 smlouvy zánik sjednané slevy na příslušenství úvěru, takže žalobkyni vznikl nárok na plný poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 9 104 Kč namísto zvýhodněné částky po slevě. Podle čl. 5 odst. 3 smlouvy je žalovaná zároveň povinna hradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru po dobu prvních 90 dnů prodlení, tedy z částky 24 104 Kč od 18. 8. 2025 do 15. 11. 2025, a od 91. dne prodlení pak smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z téže částky až do zaplacení.9. Soud se zabýval otázkou, zda ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně po dobu prvních 90 dnů prodlení a ve výši 0,1 % denně od 91. dne prodlení obstojí z hlediska platnosti. Podle § 1970 o. z. mohou strany výši úroku z prodlení ujednat odchylně od zákonné sazby; neujednají-li ji, použije se sazba stanovená nařízením vlády. Autonomie vůle stran však není neomezená, neboť podle § 1 odst. 2, § 547 a § 580 odst. 1 o. z. jsou zakázána ujednání odporující dobrým mravům a soud podle § 588 o. z. k takové neplatnosti přihlíží i bez návrhu.10. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. , spisová značka, , výslovně dovodil, že ani v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 nelze ujednání o výši úroku z prodlení mezi podnikateli poměřovat pouze mechanickým srovnáním se zákonnou sazbou a že předem nelze stanovit žádnou paušální ‚hraniční sazbu nemravnosti‘. Rozhodné jsou vždy konkrétní okolnosti existující v době uzavření smlouvy, zejména to, zda sjednaný úrok z prodlení ještě plní svou funkci sankční, motivační a kompenzační, nebo zda již má charakter zneužívající či šikanózní.11. V projednávané věci soud přihlédl k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako obchodní společností a žalovanou, která ve smlouvě vystupovala pod svým identifikačním číslem osoby, výslovně prohlásila, že smlouvu uzavírá jako podnikatel, a současně výslovně potvrdila, že poskytnutý úvěr použije pro účely svého podnikání. Nejde tedy o vztah spotřebitelský, nýbrž o závazkový vztah uzavřený v rámci podnikatelské činnosti obou stran. Tato skutečnost sama o sobě nevylučuje přezkum ujednání podle dobrých mravů, avšak při jeho hodnocení je třeba vycházet i z předpokládané profesionality a odpovědnosti žalované jako podnikatele, nikoli z optiky zvýšené ochrany spotřebitele.12. Za této situace soud neshledal, že by ujednání o smluvním úroku z prodlení bylo v projednávané věci zjevně nepřiměřené nebo že by mělo šikanózní povahu. Sjednaná sazba byla ve smlouvě výslovně a srozumitelně určena, žalovaná ji přijala při uzavření smlouvy jako podnikatel a současně bylo sjednáno její snížení od 91. dne prodlení na 0,1 % denně. Samotná skutečnost, že sjednaný úrok z prodlení převyšuje zákonnou sazbu, proto bez dalšího nevede k závěru o neplatnosti tohoto ujednání. Ze zjištěného skutkového stavu navíc nevyplynuly takové okolnosti, pro které by bylo možno uzavřít, že žalobkyně sjednáním tohoto úroku zneužila své smluvní postavení vůči žalované nebo že by sjednaný úrok přestal plnit svou legitimní funkci spojenou s porušením povinnosti řádně a včas splnit peněžitý dluh.13. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na zaplacení částky 26 720 Kč, která se skládá z jistiny úvěru 15 000 Kč, poplatku za sjednání a čerpání úvěru 9 104 Kč, úroku 616 Kč a paušálních poplatků za písemné upomínky v celkové výši 2 000 Kč. Sjednání nároku na paušální poplatky za písemné upomínky po 500 Kč za každou upomínku zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dnu prodlení vyplývá z čl. 5 odst. 4 smlouvy. Za situace, kdy žalovaná přes sjednaný termín splatnosti svůj závazek neuhradila, je nárok žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny, poplatku za sjednání a čerpání úvěru, úroku a smluvních úroků z prodlení důvodný; soud proto žalobě v rozsahu odpovídajícím výroku I. vyhověl.14. Soud zároveň rozhodl o povolení splátek podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná požádala o možnost hradit přiznanou částku ve splátkách a poukazovala na svou tíživou finanční situaci. Soud přihlédl k tomu, že žalovaná uvedla existenci finančních obtíží a že okamžitá úhrada celé částky by pro ni mohla mít tíživé následky. Současně však soud musel zohlednit i oprávněný zájem žalobkyně na včasném a efektivním uspokojení přiznané pohledávky. Soud proto stanovil vzhledem k deklarovaným příjmům a výdajům žalované splátky ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatné vždy do 25. dne každého měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky.