11 C 371/2020-33 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Obsahem smlouvy byl především závazek postupitele dodávat žalované elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí) v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalované odebírat elektřinu a uhradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě o dodávkách elektřiny a ve všeobecných obchodních podmínkách postupitele. Dále je v této smlouvě sjednáno, že cena elektřiny je dána platným ceníkem postupitele. Regulovaná složka za dopravu elektřiny je každoročně stanovována cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu a její výši tak není možné mezi stranami sjednat. Na základě zák. č. 458/2000 Sb. se skládá z plateb za stálý měsíční plat za příkon, distribuované množství (spotřebu) elektřiny, systémové služby, podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, činnost operátora trhu (OTE). Aktuální jednotková výše stanovená Energetickým regulačním úřadem pro zúčtovací období je vždy detailně rozepsaná v příslušném daňovém dokladu. Neregulovaná složka sestává z fixní měsíční částky, variabilní složky podle skutečné spotřeby energie a daně z elektřiny v zákonné výši. Tvrzené skutečnosti vyplývají z ustanovení přiložené smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy tedy dodával postupitel žalované energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb za fakturační období 16. 9. 2017 – 18. 6. 2018 při spotřebě celkem 6,298 MWh ve výši 20 283 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 3 000 Kč činí konečná dlužná částka 17 283 Kč) na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Dluh se stal splatný dne 3. 7. 2018. Opětovně došlo k vyúčtování dodaných služeb postupitelem žalované spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období 19. 6. 2018 – 1. 8. 2018 při spotřebě za 202 Kč, na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Dluh se stal splatný dne 27. 8. 2018. Spolu se zasíláním upomínek vznikl dluh žalované skládající se ze smluvních poplatků v celkové výši 190 Kč (2 x zaslaná upomínka á 95 Kč) jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě ustanovení čl. II. bod 7) c) a V. písm. 2) a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ve spojení s ceníkem za zvláštní služby, kterými se dlužník vyzývá k uhrazení měsíčních zálohových plateb, s jejichž úhradou se dostal do prodlení. Dne 13. 10. 2017 obchodník uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní. Tím na ni přešla aktivní legitimace k vedení tohoto sporu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Z předložených listin, tj. smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, shora označených faktur, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu v souladu s ustanovením § 50 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění o dodávce elektřiny do sjednaného odběrného místa. [právnická osoba] elektřinu dodala, zatímco žalovaná nezaplatila dvě splatné faktury. Tím vyvolala závazek zaplatit úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Kromě ceny odebrané elektřiny (17 283 Kč + 202 Kč) se žalobkyně domáhá smluvních pokut 2 x 95 Kč za prodlení s úhradou faktur dle ustanovení čl. II. bod 7) c) a V. písm. 2) a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ve spojení s ceníkem za zvláštní služby. Soud dospěl k závěru, že smluvní pokuty byly sjednány v souladu s ustanovením § 2048 o. z., a nárok na jejich zaplacení proto vznikl. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci, prokázala existenci postoupených pohledávek, jejich splatnost a tudíž i prodlení dlužníka. Soud proto její žalobě v tomto rozsahu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch žalobkyně, jíž přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jeho tři režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH. Na nákladech řízení zaplatí žalovaná celkem 2 252 Kč.