11 C 413/2020-16 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaný dne 22. 5. 2017 uzavřel smlouvu se společností [právnická osoba], [IČO] o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný nezaplatil cenu spotřebované elektrické energie v době od [datum] do [datum] a dluží 3 609 Kč. Faktura [číslo] byla splatná [datum]. Protože žalovaný neplnil k právní předchůdkyni žalobkyně smluvní povinnosti, došlo k ukončení smluvního vztahu. Předmětem žaloby je i smluvní poplatek ve výši 95 Kč, jako paušální náklad spojený se zasláním výzvy. Dne [datum] obchodník uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní. Tím na ni přešla aktivní legitimace k vedení tohoto sporu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Z předložených listin, tj. smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, shora označené faktury, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu v souladu s ustanovením § 50 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění o dodávce elektřiny do sjednaného odběrného místa. [právnická osoba] elektřinu dodala, zatímco žalovaný nezaplatil splatnou fakturu. Tím vyvolal závazek zaplatit úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Kromě ceny odebrané elektřiny 3 609 Kč se žalobkyně domáhá smluvní pokuta 95 Kč za prodlení s úhradou faktury. Soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána v souladu s ustanovením § 2048 o. z., a nárok na její zaplacení proto vznikl. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci, prokázala existenci postoupených pohledávek, jejich splatnost a tudíž i prodlení dlužníka. Soud proto její žalobě v tomto rozsahu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch žalobkyně, jíž přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jeho tři režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH. Na nákladech řízení zaplatí žalovaný celkem 1 489 Kč.