33 C 312/2019-53 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 6 027,40 Kč s příslušenstvím, a svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] uzavřela se žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se ČS zavázala žalovanému na základě jeho příkazů poskytnout peněžní prostředky (úvěr) až do limitu 5 000 Kč. Součástí smlouvy byly, dle jejího ujednání, také Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Žalovaný se v odst. 3.1 smlouvy zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 18,90% ročně (jehož výše je ve smlouvě stanovena v odst. 4.1). Úvěr a úroky z úvěru měly být dle odst. 3.1 smlouvy spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále v odst. 4.2 smlouvy zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50,00 Kč měsíčně, případně další poplatky, dle Ceníku ČS. Dle odst. 2.3 smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky (úvěr) po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Čerpání probíhalo na základě žádosti žalovaného (činěného dle smlouvy například, nikoliv však výlučně, v podobě příkazu k úhradě). Žalovaný takto čerpal úvěr až do limitu 5 000 Kč. Celková výše vyčerpaného úvěru vyplývá z obratové historie a výpisu z úvěrového účtu žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto byl žalovaný vyzván k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do 14. 12. 2016, jinak se stane celý úvěr splatným. Žalovaný však ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, a proto byla pohledávka ke dni 14. 12. 2016 zesplatněna, o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím dopisu. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 10. 2017, a to s účinností ke dni 1. 11. 2017. Žalobkyně rovněž v příloze zasílá Dohodu o úplatě a Potvrzení banky o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky, když účinnost postoupení pohledávky dle Smlouvy o postoupení pohledávek je vázána na úhradu kupní ceny pohledávek. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 11. 2017, celkem 7 395,07 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 4 762,40 Kč, úroku z úvěru do 1. 11. 2017 ve výši 1 021,70, úroku z prodlení do 1. 11. 2017 ve výši 345,97 Kč, poplatků ve výši 1 265 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobci i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 18,90 % ročně a úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva ve výši 8,50% ročně. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 15. 11. 2017. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši 4 762,40 Kč, poplatků ve výši 1 265 Kč, úroků z úvěru ve výši 29,20 Kč kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od 1. 11.2 017 do 1. 11. 2017, úroků z prodlení ve výši 345,97 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši 1 021,70 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: úroků z úvěru ve výši 18,90% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 762,40 Kč od 2. 11. 2017 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50% p.a. z částky ve výši 6 027,40 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 762,40 Kč a poplatků ve výši 1 265 Kč, od 2. 11. 2017 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne 20. 11. 2017, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Opatrovník žalovaného se k věci nevyjádřil, v závěrečném návrhu uvedl, že je nepochybné, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, tedy že vznikl dluh z úvěru, nicméně má pochybnosti o splatnosti úvěru, když má za to, že žalovaný nedodržel podmínky splácení a dluží tedy jen splátky dle harmonogramu, a proto navrhl žalobu zamítnout. 3. Soud vycházel z provedených důkazů předložených žalobkyní. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, Všeobecných obchodních podmínek ČS a Oznámení ČS soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se ČS zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Účastnící se dohodli na úvěrové sazbě 16,90 % ročně, která může být jednostranně měněna, pokud se změní ekonomické nebo obchodní podmínky na finančních trzích. Z Transakční historie soud zjistil, že žalovaný dne 17. 6. 2016 vyčerpal úvěr do výše 5 000 Kč, který řádně dle sjednaných podmínek splácení nesplácel, a proto byl ze strany ČS vyzván dopisem ze dne 20. 11. 2016 k úhradě dlužné částky 1 252 Kč nejpozději do 14. 12. 2016 a upozorněn na následky neuhrazení dlužné částky, tj. požadovat okamžitou úhradu veškerých dluhů z úvěru, jejichž výše ke dni 20. 11. 2016 činila 5 641 Kč. Výzva k úhradě prokazuje, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván. Smlouva o postoupení pohledávek, Seznam postoupených pohledávek a Potvrzení o zaplacení úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému vč. dokladu o odeslání prokazují, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], postoupila pohledávku na žalobkyni. 4. Na základě provedených důkazů bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky, žalovaný poskytnutý úvěr čerpal způsobem popsaným v žalobě a nesplnil povinnost pramenící mu z výše uvedené smlouvy o úvěru, a to vrátit poskytnutý úvěr a uhradit smluvní úroky a sjednané poplatky. Žalobkyně přitom v žalobě přezkoumatelně objasnila složení vymáhané pohledávky; z tohoto popisu je zcela zřejmé, že žalovaný svou povinnost vrátit poskytnutý úvěr a uhradit smluvní úroky a sjednané poplatky nesplnil a v jakém rozsahu. Na podkladě těchto závěrů dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala důvodnost své žaloby v plném rozsahu. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyni proto náleží též úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 027,40 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. 6. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že jen u Okresního soudu v Sokolově je v průběhu roku vedeno na desítky žalob se shodným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin.