42 C 390/2020-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdkyně žalobkyně, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. (dále jen„ [anonymizováno]“), jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky za žalovanou. [anonymizováno] uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši 3 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytla žalované zápůjčku, zápůjčka byla žalované poskytnuta v den jejího schválení. Smlouva (v důkazech pod názvem„ [jméno] [anonymizováno]“) byla uzavřena elektronicky prostředky komunikace na dálku. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne 14.8.2015. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když (do) dne 14.8.2015 zápůjčku [anonymizováno] ani částečně nesplatila. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 3 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalované nepožaduje. Vedle částky ve výši 5 000 Kč žalobkyně požaduje po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované v souladu s §142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, výzvu k plnění, datovanou ke dni 29.6.2020, která zůstala bez reakce žalované. 2. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“. Žalovaná v průběhu ústního jednání před soudem k věci uvedla, že navrhuje žalobu zamítnout, žalobní nárok zcela neuznává, údajnou smlouvu o zápůjčce s předchůdkyní žalobkyně neuzavírala žalovaná, nýbrž 3. osoba, která neuvedla v rámci smlouvy o zápůjčce své skutečné jméno a příjmení, pokud jde o kontaktní údaje uvedené ve smlouvě o zápůjčce, tyto patří výše uvedené 3. osobě a nikoliv žalované. Žalovaná neobdržela od předchůdkyně žalobkyně v žalobě uvedené finanční prostředky. Veškeré písemnosti, které dle žaloby žalobkyně či její předchůdkyně adresovala žalované, byly zasílány na adresu výše uvedené 3. osoby a nikoliv žalované. 3. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Soudu byla předložena listina nazvaná [jméno] [anonymizováno] info [číslo] ze dne 13.7.2015 znějící na částku 3 000 (bez uvedení měny), v anglickém jazyce bez podpisů smluvních stran, dále jen„ [jméno] [anonymizována dvě slova]“, tuto listinu žalobkyně považuje dle žaloby za smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že na základě listiny [jméno] [anonymizována dvě slova] byla žalované poskytnuta dne [datum] Kč částka 3 000 Kč. V rámci této listiny je uvedeno jméno a příjmení žalované, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo běžného účtu, telefonní číslo, emailová adresa a adresa, přičemž tyto údaje žalobkyně považuje za údaje o žalované. Na této listině je uvedeno [číslo] (loan number), datum [datum] (arrived), dále zde uvedena částka 3 000 (loan amount) bez uvedení měny, částka 990 (loan expences) bez uvedení měny, číslice 30 (loan term), ke způsobu výplaty„ cash“, dále„ ThePay“ (payd by) a„ malta processor“ (approved by). Uzavření smlouvy o zápůjčce žalobkyně dále podložila Standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice bez uvedení data a podpisu žalované a dále fakturou [číslo] obsahující závazek žalované k úhradě částky 3 000 Kč se splatností do 14.8.2015, jedná se o interní listinu předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně dále k důkazu předložila listinu nazvanou Prohlášení pro nového klienta bez uvedení data a podpisu žalované, aniž by v žalobě uvedla, jaké skutečnosti má tato listina prokazovat, proto nelze učinit závěr o tom, zda-li tato listina osvědčuje či vyvrací žalobkyní tvrzené skutečnosti. Tato listina na rozdíl od listiny [jméno] [anonymizována dvě slova] obsahuje identifikaci zadlužitele (byť nedostatečnou, neboť jako zadlužitel je zde uvedena„ Společnost [anonymizováno]“) výši roční úrokové sazby spotřebitelského úvěru 0 % a roční procentní sazbu nákladů spotřebitelského úvěru 0 %, měna zápůjčky je v korunách českých, zapůjčitel je zde označen Žalobkyně dále k důkazu předložila Potvrzení o provedené platbě vydané [právnická osoba], s.r.o. Z potvrzení o provedené platbě soud dovodil, že z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně byla dne [datum] poukázána částka ve výši 3 000 Kč na bankovní účet [bankovní účet] bez uvedení příjemce poukázaných peněžních prostředků a proto poskytnutí částky 3 000 Kč žalované od předchůdkyně žalobkyně zůstalo soudu neprokázáno. Žalobkyně dále k důkazu předložila Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] podepsanou oběma smluvními stranami smlouvy, avšak bez Seznamu postupovaných pohledávek tvořící přílohu [číslo] smlouvy (jak uvádí čl. II. této smlouvy), soudu tedy není zřejmé, jakých pohledávek se smlouva o postoupení pohledávek dotýká. Žalobkyně dále neprokázala, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky. Oznámení o postoupení pohledávky zaslané postupitelem ze dne [datum] je bez dokladu o odeslání žalované, nadto je spojeno s odlišně označeným závazkem žalované, který není předmětem tohoto řízení, a to s dluhem z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. Předžalobní výzva je ze dne 19.1.2018 (tedy nikoliv ze dne 29.6.2020, jak tvrdí žalobkyně v rámci žalobních tvrzení), tato není podložena dokladem o odeslání žalované, žalobkyně soudu předložila pouze podací arch z 29.6.2020, který prokazuje doručení nespecifikované písemnosti žalované cca dva a půl roku po sepisu předžalobní výzvy. Předžalobní výzvě předcházela upomínka dluhu ze dne 10.4.2018, rovněž bez dokladu o odeslání žalované. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“)., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek. Z výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek je zřejmé, že předmětem postoupení jsou pouze a jen pohledávky uvedené v příloze smlouvy o postoupení pohledávek, tato příloha tvoří nedílnou součást smlouvy o postoupení pohledávek. Tento důkaz soudu nebyl předložen. Je pravdou, že žalobkyně předložila soudu Oznámení o postoupení pohledávky žalované, toto oznámení je však spojeno s odlišně označeným závazkem žalované, který není předmětem tohoto řízení a navíc žalobkyně nepředložila důkaz o doručení oznámení žalované. Sama žalovaná pak k doručování písemností ze strany žalobkyně (či její předchůdkyně) uvedla, že byly doručovány na adresu 3. osoby, a nikoliv žalované, která o uzavření údajné smlouvy o zápůjčce nevěděla. Z tohoto důvodu nemůže absenci přílohy smlouvy o postoupení pohledávek v tomto případě nahradit oznámení o postoupení pohledávky žalované od postupitele (jak v obecné rovině popisuje Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku sp.zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9.12.2009), aby se tak stalo, žalobkyně by soudu musela předložit oznámení o postoupení pohledávky zaslané postupitelem žalované obsahující odkaz na smlouvu o zápůjčce, která je předmětem tohoto řízení. Z těchto důvodů soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že k postoupení pohledávky za žalovanou z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo, žalobkyně neprokázala postoupení žádné pohledávky předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (ať už by byla pohledávka právně posouzena jako nárok z titulu smlouvy o zápůjčce či nárok z titulu bezdůvodného obohacení) a proto soud žalobu jako celek zamítl. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22.5.2007„ Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ Nad rámec uvedeného závěru soud uvádí, že žalobkyně neprokázala ani uzavření závazku v podobě pl