7 C 386/2020-18 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nájemní smlouvy ze dne 13.04.2019 na byt o velikosti 1+1 [číslo] ve třetím nadzemním podlaží budovy [adresa]. Nájem byl sjednán na dobu do 30.04.2021. Žalovaný byl povinen platit za nájem a služby spotřebované v souvislosti s užíváním předmětného bytu částku 5.700 Kč měsíčně z čehož částku 3.200 Kč činí nájem. Dluhy žalovaného byly vyčísleny za období od června 2020 do září 2020, celkem tedy částku 22 800 Kč. Žalovaný, ačkoliv byla k úhradě dluhu upomínán, dosud nic nezaplatil, proto se dostal do prodlení a žalobce tak požaduje i příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115 a o.s.ř.). Žalobce předložil nájemní smlouvu, platební výměr, výpočtový list předpisů plateb, upomínku a přehled předpisů a plateb, z něhož vyplývá, že žalovaný nezaplatil povinnou platbu za měsíce červen až září 2020. Z předložených důkazních prostředků zcela jednoznačně vyplývá, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem je byt [číslo] v domě [adresa] v [obec]. Žalovaný nezaplatil povinnou platbu za červen až září 2020. Podle ustanovení § 2251 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy na služby. Žalovaný se dostal do prodlení s placením a proto má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 o.z. právo na úrok z prodlení z dlužného nájemného ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 812 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 912 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.