8 C 184/2020-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky celkem 4 842 Kč s úrokem z prodlení, představující nezaplacené služby dodávky elektřiny dodávané právním předchůdcem žalobkyně do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], kdy za fakturační období 16. 9. 2016 – 1. 9. 2017 při spotřebě celkem 1,630 MWh ve výši 7747 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 3 800 Kč) činí na základě faktury [číslo] konečná dlužná částka 3045 Kč po započtení platby žalovaného ve výši 902 Kč. Dále jsou na základě stejné smlouvy, která byla předchůdkyní žalobkyní ukončena z důvodů nehrazení, předmětem řízení uplatněné sankce, a to smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 820 Kč a smluvní poplatek ve výši 190 Kč za 2x zaslané upomínky á 95Kč. Uplatněný nárok žalobkyně prokazuje předloženými listinami. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) dodávala žalovanému elektřinu odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], které nehradil, kdy za období 16. 9. 2016 – 1. 9. 2017 při spotřebě celkem 1,630 MWh ve výši 7747 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 3 800 Kč) činí na základě faktury [číslo] konečná dlužná částka 3947 Kč. Na tuto částku byla započtena platba žalovaného ve výši 902 Kč, dluh činí 3045 Kč se splatností 19.9.2017. Dále byly proti žalovanému uplatněny sankce, a to smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 820 Kč a smluvní poplatek ve výši 190 Kč za 2x zaslané upomínky á 95Kč se splatností k 3.4.2018. K výzvám žalobkyně žalovaný dlužnou částku neuhradil. Předmětná pohledávka byla dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27.7.2020. 5. Na základě doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky nebo o rozporu vyúčtování soud věc stručně právně posoudil tak, že v souladu s ustanovením §50 energetického zákona, § 2079 o.z. a uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny předchůdkyně žalobkyně dodávala služby (elektrickou energii), za kterou žalovaný řádně nezaplatil, přičemž žalovanému vznikl za období 16. 9. 2016 – 1. 9. 2017 dluh ve výši 3045 Kč se splatností 19.9.2017 Vedle nedoplatku za spotřebované služby soud shledal jako důvodné též sjednané smluvní pokuty za odpojení a zasílané upomínky ve výši celkem 1010Kč se splatností k 3.4.2018, když žalovaný opakovaně porušil platební povinnosti související s dodávkou elektřiny, důsledkem porušení smlouvy vznikl žalobkyni ve smyslu ustanovení § 2048 o. z. nárok na smluvní pokutu, kterou následně uplatnila. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradami jednotlivých plnění (viz odst. 4 odůvodnění), má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek mezi postupitelem [právnická osoba] a žalobkyní jako postupníkem. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 842 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem, z činnosti soudu je pak známo, že v průběhu roku 2019 a 2020 byly podány na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat jí požadované náklady v celé výši.