10 C 302/2021-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v rámci své podnikatelské činnosti je provozovatelkou distribuční soustavy, která je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon (EZ) a na základě smlouvy o distribuci plynu uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, povinna zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, pak pokud odběr plynu na odběrném místě dále pokračuje, jedná se podle § 74/1) b) EZ o neoprávněný odběr plynu a následně dle § 74/4a) EZ o neoprávněnou distribuci plynu. Z technického hlediska nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde-li k jeho demontáži a zaslepení přípojky mechanickými prostředky. Pro neplnění platebních povinností vyplývajících ze smluvního vztahu ukončil obchodník s plynem závazkový smluvní vztah se žalovanou jednostranným právním úkonem – odstoupením od smlouvy. Po ukončení tohoto vztahu bylo pokračováno v odběru plynu a žalovaná tak žalobkyni jako provozovatelce distribuční soustavy způsobila škodu. Dne 11. 2. 2019 byl prostřednictvím aplikace [anonymizována tři slova] podán požadavek na ukončení dodávky plynu do odběrného místa žalované z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení distribuce 12. 2. 2019. Žalovaná neumožnila přístup k měřícímu zařízení, na výzvu žalobkyně k součinnosti nereagovala, proto smlouva o distribuci plynu pro předmětné odběrné místo zanikla uplynutím čtrnáctého pracovního dne ode dne podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa tj. ke dni 3. 3. 2019. Od následujícího dne, tj. od 4. 3. 2019 byl odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu dle § 74/1 a 4 EZ. O této skutečnosti byla žalovaná informována oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 3. 4. 2019. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke 14 pracovnímu dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni 3. 3. 2019 a koncovým stavem plynoměru, který byl zjištěn při jeho demontáži dne 3. 12. 2020, když žalovaná umožnila jeho odečet. Zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu bylo ve faktuře [číslo] ze dne [datum] vyčísleno ve výši 3 318,68 Kč se splatností 21. 12. 2020 v souladu s cenou dle ceníku žalobce za neoprávněně odebraný plyn. Žalovaná neuhradila fakturu ani po upomínkách. Žalobkyně proto žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 3 318,68 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 22. 12. 2020 do zaplacení. 2. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možné rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115 a) o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas účastníků je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili, soud měl proto za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně k žalobě připojila listiny – žádost obchodníka s plynem o ukončení distribuce do odběrného místa, oznámení o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu, fakturu [variabilní symbol] ze dne [datum], protokol o demontáži měřidla a upomínky. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Žalobkyně oznámila žalované, že dochází k neoprávněnému odběru a neoprávněné distribuci plynu, neboť obchodník s plynem požádal o ukončení dodávky plynu s ohledem na neplnění platebních povinností žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalovaná neumožnila přístup k měřícímu zařízení je od 4. 3. 2019 distribuce plynu kvalifikována jako neoprávněná distribuce v souladu s ust. § 74 odst. 4 písm. a) a c) EZ. Z protokolu o demontáži měřidla bylo zjištěno, že žalovaná umožnila přístup plynoměru a odečet spotřeby. Z faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena za neoprávněnou distribuci plynu a odběr plynu, s datem splatnosti 21. 12. 2020 na částku 3 318,68 Kč. Z upomínek o zaplacení bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně upomenuta o úhradu dlužné částky. 4. Z § 74 odst. 1 písm. a) a b) a § 4 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, vyplývá, že neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. Neoprávněnou distribucí plynu je využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Z § 74 odst. 7 a 8 daného zákona vyplývá, že při neoprávněném odběru plynu, neoprávněné distribuci plynu je osoba, která neoprávněně odebírala plyn a využívala služeb přepravy plynu a služeb distribuční soustavy povinna uhradit škodu. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalovaná řádně neplatila za sjednané dodávky zemního plynu do odběrného místa, proto obchodník s plynem ukončil závazkový smluvní vztah se žalovanou, když od smlouvy o dodávce plynu a distribuci plynu odstoupil. Žalovaná neumožnila žalobkyni jako provozovatelce distribuční soustavy demontáž měřícího zařízení, proto došlo k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalobkyní uplynutím 14-ho pracovního dne od žádosti obchodníka s plynem o ukončení vztahu se žalobkyní, tedy dnem 3. 3. 2019. Od následujícího dne, tj. od 4. 3. 2019 byl odběr na uvedeném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu v souladu s ust. § 74 odst. 1 a 4 EZ. I když byla žalovaná na základě výzvy vyrozuměna o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu, umožnila demontáž měřícího zařízení až 3. 12. 2020. V souladu s cenou dle ceníku žalobkyně vyúčtovala žalobkyně škodu za neoprávněnou distribuci a odběr plynu, ve výši 3 318,68 Kč. S ohledem na absenci tvrzení žalované, že dlužnou částku uhradila soud žalobě vyhověl. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je proto povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení dle § 1970, když výše úroku je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 6. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonala v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Žalovaná je povinna uhradit náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149/1 o.s.ř.