11 C 417/2020-35 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že je obchodní společností podnikající v oblasti poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo]. V souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen [anonymizována tři slova]), odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba] S účinností ode dne 1. 4. 2020 došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba]. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťovala žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu a to až do dne 31. 3. 2019, kdy byla smlouva [číslo] ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV žalobkyně, měla žalovaná povinnost do 10 dnů od jejího ukončení vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, kterými se rozumí: a) Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno], b) Přístupová karta [číslo] (dále jen společně„ technická zařízení“). Tato technická zařízení, která žalovaná od žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem na formuláři o provedení ze dne 20. 10. 2016, v rozporu se svými povinnostmi po ukončení smlouvy [číslo] nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty [číslo]. Žalovaná byla vyzvána dne 29. 4. 2019 ze strany žalobkyně a dne 3. 8. 2020 právním zástupcem žalobkyně k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty. Žalovaná ani na základě takového upomenutí před podáním žaloby své závazky nesplnila, a proto žalobkyni nezbývá než se domáhat zaplacení dlužné částky v celkové výši 6 500 Kč s příslušenstvím soudní cestou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila úplný výpis z obchodního rejstříku, kterým dokazuje svou aktivní legitimaci, smlouvou [číslo] formulář o provedení ze dne 20. 10. 2016, zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize DIGI TV žalobkyně, výzvu k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 29. 4. 2019, výzvu právního zástupce ze dne 3. 8. 2020 s podacím lístkem. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovým tvrzením obsaženým v žalobě. Ujednání o smluvních pokutách je nedílnou součástí smlouvy, žalovanou řádně podepsané. Žalobkyně v den podpisu vystupovala pod obchodním jménem [právnická osoba]. Povinností žalované bylo po skončení smluvního vztahu vrátit v žalobě označený set-top box a přístupovou kartu. Protože tak neučinila, vyvolala nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku je její povinností v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku uhradit úrok z prodlení ve výši vyplývající z ustanovení § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Zjištěný skutkový stav soud posuzoval v souladu s ust. § 2048. Z tohoto ustanovení vyplývá, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 a) téže vyhlášky, dále 21 % DPH a soudní poplatek 1 000 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 2 089 Kč.