11 C 70/2021-21 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že jakožto obchodní společnost podnikající v oblasti energetiky, uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu, číslo smlouvy [číslo]. Na základě této smlouvy poskytovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v dodávkách zemního plynu do odběrného místa žalovaného [příjmení] kód [anonymizováno], nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného]. Uskutečněné dodávky zemního plynu za období od [datum] do [datum] následně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] ze dne 18. 6. 2018, znějící na částku 2.191,05 Kč a splatnou dne 2. 7. 2018. Žalovaný ke dni splatnosti fakturu [číslo] v plném rozsahu nezaplatil, a ani na ni neposkytl jakékoliv částečné plnění. Vzhledem k tomu, že faktura [číslo] byla splatná již dne 2. 7. 2018, ocitl se žalovaný v prodlení, a proto jej žalobkyně vyzvala dne 10. 9. 2018, a právní zástupce žalobkyně dne 11. 12. 2020, k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 2 191,05 Kč. Žalovaný ani na základě upomenutí ze strany žalobkyně a jejího právního zástupce před podáním žaloby svůj závazek v celkové výši 2 191,05 Kč s příslušenstvím vůči žalobkyni nesplnil, a to ani v náhradní lhůtě stanovené právním zástupcem do dne 3. 1. 2021, a proto žalobkyni nezbývá než se domáhat zaplacení dlužné částky v celkové výši 2 191,05 Kč s příslušenstvím soudní cestou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila všechny v žalobě zmíněné listiny, jejichž obsah koresponduje se žalobním tvrzením. Účastníci spolu uzavřeli smlouvou o dodávce plynu do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo] dne [datum]. Žalovaný nezaplatil za spotřebovaný plyn v době od [datum] do [datum] 2 191,05 Kč Smluvní vztah mezi účastníky upravuje zákon č. 458/2000 Sb. v platném znění. Podle ustanovení § 72 bylo povinností dodavatele dodat plyn, zatímco povinností žalovaného bylo zaplatit vystavenou fakturu. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně má proto v souladu s ustanovením § 1970 o. z. nárok i na úroky z prodlení ve výši upravené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinami podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Jde o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tři úkony právního zástupce po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH. S ohledem na charakter žaloby soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.. Žalovaná na nákladech řízení zaplatí celkem 1 489 Kč.