16 C 160/2021-26 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 139 656 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně (do [datum] vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba]) a žalovaný mezi sebou uzavřely dle ustanovení § 1903 občanského zákoníku a dle ustanovení § 5 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru dne [datum] dohodu o narovnání a o splátkovém kalendáři (dále jen "dohoda"), kterou se v plném rozsahu nahrazují práva a povinnosti smluvních stran ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Dle čl. 1 dohody činí celková dlužná částka ke dni uzavření dohody 152 355 Kč. V souladu s čl. 3 dohody se smluvní strany dohodly, že žalovaný se zavazuje žalobkyni uhradit částku ve výši 153 352 Kč, a to formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 174 Kč měsíčně, splatných vždy do konce příslušného měsíce, počínaje měsícem únorem 2020, a to na bankovní účet věřitele č. [bankovní účet]. V čl. 3 dohody bylo stranami dále sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv měsíční splátky po dobu více než 30 dní ode dne doručení výzvy žalobkyně k úhradě této splátky se uplynutím této doby stává celá dlužná částka bez dalšího splatná. V souladu s čl. 4 dohody je dlužník oprávněn uhradit i vyšší splátky, či případně uhradit celou zbývající částku dle čl. 3 předčasně. Žalovaný uhradil následující splátky: - dne 2. 3. 2020 ve výši 3 174 Kč, - dne 16. 4. 2020 ve výši 3 174 Kč, - dne 30. 4. 2020 ve výši 3 174 Kč, - dne 17. 6. 2020 ve výši 3 174 Kč, Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek byl žalovanému zaslán přípis„ Zesplatnění“ ze dne 19. 10. 2020, kterým byl vyzván k úhradě dlužných splátek za měsíc červen, červenec, srpen a září 2020 ve výši 12 696 Kč do 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Dlužná částka se tak stala splatnou ke dni 20. 11. 2020. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 139 656 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne 5. 10. 2021. Žalovaný ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. 2. Žalobkyně se z nařízeného soudního jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti, a proto sod rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. 3. Opatrovník žalovaného namítal, že není zřejmé, z jakého důvodu účastníci uzavřeli Dohodu o narovnání a ponechal na úvaze soudu, jak ve věci rozhodne. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Podpisem Dohody o narovnání a o splátkovém kalendáři ze dne [datum] (dále jen„ Dohoda o narovnání“) žalovaný stvrdil, že od žalobkyně obdržela peněžní prostředky ve výši 231 250 Kč z titulu úvěru na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Žalovaný zároveň stvrdil, že celková výše dluhu z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru činí ke dni 28. 1. 2020 částku 152 355 Kč. Celková dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 174 Kč, splatných vždy do konce příslušného kalendářního měsíc, počínaje měsícem únor 2020, a to na bankovní účet žalobkyně. Výzvou k úhradě ze dne 19. 10. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné splátky za měsíce červen, červenec, srpen a září 2020 ve výši 12 696 Kč do 30 dnů od doručení této výzvy a současně žalovaného upozornila, že nebude-li dlužná částka uhrazena, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. K úhradě zesplatněné dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 5. 1. 2021, která byla téhož dne předána k poštovní přepravě. 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla v souladu s ustanovením § 1903 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen o. z.) uzavřena Dohoda o narovnání a splátkovém kalendáři, kterou žalovaný podepsal dne [datum]. 6. Podle § 1903 o. z. platí, že dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. 7. Námitku opatrovníka týkající se zvoleného institutu Dohody o narovnání soud neshledal důvodnou, neboť dlužník a věřitel mají právo se dohodnout o změně svých práv a povinností, jež pro ně ze závazku plynou (§ 1901). Narovnání upravuje pochybný nebo sporný právní poměr. Takový poměr narovnáním zaniká, dosavadní závazek nahradí závazek nový, který vyplývá z narovnání. 8. Soud zjistil, že dohoda o narovnání byla uzavřena platně, obsah dohody je určitý a srozumitelný a je zde zcela určitým způsobem popsána Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], jakožto dosavadní závazek žalovaného, který byl nahrazen závazkem novým, který vyplývá přímo z Dohody o narovnání. 9. Soud došel k názoru, že požadavek žalobkyně je co do jistiny důvodný. Žalobkyně prokázala, že se žalovaným uzavřela Dohodu o narovnání. Žalovaný přestal plnit své závazky dle Dohody o narovnání, a proto bylo po právu, pokud žalobkyně, jako věřitelka, celý dluh žalovaného vyplývající z Dohody o narovnání zesplatnila. Soud proto žalobě v nároku na zaplacení částky 139 656 Kč vyhověl. 10. Ve vztahu k nároku žalobkyně, ve kterém se domáhala úhrady úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 139 656 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, soud uvádí, že splatnost celé pohledávky pro nesplnění některé splátky nastává až okamžikem, kdy věřitel dlužníka o její zaplacení požádal. Výzvou ze dne 19. 10. 2020 žalobkyně požádala žalovaného o zaplacení dlužných splátek za červen, červenec, srpen a září 2020 ve výši 12 696 Kč a oznámila zesplatnění celé zbývající dlužné částky, k úhradě zesplatněné dlužné částky ale žalovaný touto výzvou vyzván nebyl. Soud proto vycházel z ustálené judikatury, že jestliže nebyl dlužník vyzván k plnění již dříve, za výzvu k plnění se považuje žaloba a splatnost dluhu počíná prvního dne poté, co byla žaloba žalovanému doručena. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 5. 1. 2021, která byla dne 29. 1. 2021 předána k poštovní předpravě, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalovaného. Tato výzva se nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 8. 1. 2021, tedy od 9. 1. 2021 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., podle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ve zbývajícím rozsahu, tj. v nároku na úrok z prodlení z částky 139 656 Kč od 21. 11. 2020 do 8. 1. 2021 soud žalobu zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení, a to v částce 26 943,50 Kč, když neúspěch žalobkyně spočíval v poměrně nepatrné části týkající se jen příslušenství. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 587 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 139 656 Kč sestávající z částky 6 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 3 350 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 650 Kč ve výši 3 706,50 Kč. Za předžalobní výzvu soud přiznal odměnu v rozsahu jedné poloviny, neboť se jedná o jednoduchou výzvu, která neobsahuje skutkový a právní rozbor věci.