16 C 197/2021-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), která následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Předchůdkyně žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla dne [datum] částku 10 000 Kč, žalovaný dosud na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva (i uvedený formulář) je podepsána pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovaným nikoliv, přičemž předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč se splatností do 16. 9. 2018. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, kontaktním emailem a telefonním číslem. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný dosud žalobkyni neuhradil ničeho. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto: 6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. 7. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 o.z. Žalobkyně k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku předložila soudu pouze smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], které jsou však podepsány pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovaným nikoliv, tedy tyto žalobkyní předložené důkazy nepostačují k prokázání skutečnosti, že shora uvedená smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky řádně uzavřena. Uvedená smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku na webových stránkách [webová adresa], kde se měl žalovaný nejprve zaregistrovat zadáním svých osobních údajů, následně měl žalovaný podat žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, měl mu být zaslán konkrétní návrh znění úvěrové smlouvy, dále měla být prověřena úvěruschopnost žalovaného a následně měl žalovaný odsouhlasit znění úvěrové smlouvy, na základě které mu předchůdkyně žalobkyně měla poskytnout částku 10 000 Kč. K prokázání takto popsaného způsobu uzavření smlouvy o zápůjčce však žalobkyně (kromě shora uvedených žalovaným nepodepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]) neoznačila, ani nepředložila soudu žádný důkaz. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 2. 11. 2021 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o chybějících důkazech ve vztahu k řádnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Uzavření smlouvy o zápůjčce distančně prostředky komunikace na dálku obecně možné je, celý kontraktační proces vedoucí k uzavření takové smlouvy však musí být v takovém případě skutkově přesně vymezen a především následně také prokázán. Žalobkyně sice v podané žalobě kontraktační proces popsala, nicméně soudu nepředložila relevantní důkazy prokazující řádné uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku. 8. V řízení pak dále nebylo ani prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Soud dle důkazního návrhu žalobkyně požádal společnost [právnická osoba], o sdělení, zda žalovaný byl ke dni [datum] majitelem účtu č. [bankovní účet] a zda na tento účet byla v měsíci červenci 2018 připsána částka 10 000 Kč, přičemž ze sdělení [právnická osoba], ze dne 31. 8. 2021 vyplývá, že žalovaný nebyl ke dni [datum] majitelem účtu č. [bankovní účet] a že částka 10 000 Kč nebyla na tento účet připsána v měsíci červenci 2018. Tento důkaz vyplacení částky 10 000 Kč žalovanému tedy neprokazuje stejně jako žalobkyní předložený výpis z účtu ze dne [datum] na částku 10 000 Kč, který je důkazem zjevně vytvořeným přímo samotnou žalobkyní, resp. předchůdkyní žalobkyně (případně pořízeným z jejího vlastního interního systému), nikoli důkazem pocházejícím například přímo od příslušné bankovní instituce, u které má předchůdkyně žalobkyně zřízen bankovní účet, navíc u čísla tohoto účtu se na zmíněném výpisu nachází jméno [jméno] [příjmení] jako majitelky tohoto účtu. Žádný jiný důkaz prokazující vyplacení částky 10 000 Kč žalovanému žalobkyně soudu nenavrhla, ani nepředložila. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 2. 11. 2021 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o chybějících důkazech ve vztahu k prokázání poskytnutí finančních prostředků ve výši 10 000 Kč žalovanému a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni. 9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl sice v řízení plně úspěšný, nicméně mu žádné náklady řízení nevznikly.