20 C 130/2021-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 4 364 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1.12.2020 mezi společností [právnická osoba], [IČO], zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 2019 [číslo] úvěr ve výši 3000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2019 [číslo]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 3000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1275.23 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 88.77 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód [číslo]. Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 2019 [číslo]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Jako variabilní symbol, byl mezi stranami zvolen jako rodné číslo žalovaného. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2020 [číslo]. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku II.2.b. smlouvy, kdy je poplatek stanoven jako vyšší než v případě řádného splácení, nicméně jelikož žalovaný překročil dobu splatnosti úvěru. Poplatek obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů původním věřitelem, dále náklady vznikající původnímu věřiteli v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro původního věřitele. Žalobce dále sděluje, že žalovaný dal souhlas se zpracováním osobních údajů a také souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba], zda mu byla v březnu 2019 zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 3000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 4364 Kč nejpozději splatných dne 2019 [číslo]. Výzva k plnění byla zaslána dne 2020 [číslo].“. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádná ze shora citovaných žalobních tvrzení za nesporná tedy neprohlásila a soud tak důvodnost žaloby posuzoval pouze na základě důkazů předložených žalobkyní. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], s. r. o. a žalovaná uzavřeli za pomoci prostředků dálkové komunikace smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo], v níž se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované úvěr do celkové výše 3 000 Kč s tím, že úrok byl stanoven pevnou částkou ve výši 88,77 Kč za předpokladu, že úvěr bude řádně splacen ve sjednaném termínu do 7. 4. 2019. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že žalovaná uhradí v případě čerpání úvěru jednorázovou splátku ve výši 3 348,81 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena na 30 dnů od odeslání finančních prostředků a dále bylo sjednáno, že do zmíněné jednorázové splátky je započten poplatek za sjednání úvěru ve výši 255,04 Kč a dále poplatek za sjednání úvěru specifikování v Sazebníku Smlouva dále obsahovala ujednání o vlastnostech úvěru při překročení doby splatnosti, přičemž pro tento případ bylo stanoveno, že žalovaná vedle smluveného úroku 88,77 Kč uhradí poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 275,33 Kč, celkem tedy 4 364 Kč. Uvedená společnost jako úvěrující se zavázala poskytnout úvěr do tří dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva dále obsahovala ujednání o následcích porušení smlouvy a sankce, přičemž v uvedené části smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně s tím, že souhrn dále sjednaných pokut nesmí přesáhnout součin 0,5 a celkové částky úvěru. Součástí uvedené smlouvy bylo ujednání o Sazebníku, v němž byly uvedeny poplatky za sjednání úvěru, a to poplatek ve výši 255,04 Kč při řádném splácení úvěru do 7. 4. 2019 a poplatek ve výši 1 275,23 Kč při překročení doby splatnosti a dále poplatky za prodloužení splatnosti úvěru, jejichž výše byla závislá na počtu dní prodloužení, a dále ujednání o účelně vynaložených nákladů v důsledku prodlení úvěrovaného představující náklady na upomínky, administrativní náklady, inspektorský výjezd, atd.. Z potvrzení [právnická osoba], s. r. o. ze dne 8. 3. 2019 vyplývá, že z účtu [právnická osoba] credit, s. r. o. vedeného u platební brány zmíněné [právnická osoba], s. r. o., byla odeslána částka 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet], a to dne 8. 3. 2019 identifikovaná variabilním symbolem [číslo], tj. rodným číslem žalované. Soud z obsahu zmíněné smlouvy o spotřebitelském úvěru zjistil, že účet, na který byla částka převedena, je účtem, který je uveden jako účet žalované v záhlaví zmíněné smlouvy. Soud dále zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], s. r. o. a žalobkyně uzavřely dne 1. 12. 2020 smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky za žalovanou ze shora uvedené smlouvy tak, jak vyplývá ze seznamu postoupených pohledávek tvořícího přílohu [číslo] k uvedené smlouvě. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno prostřednictvím přípisu ze dne 9. 10. 2020 ze strany [právnická osoba] credit, s. r. o. a žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě svého dluhu prostřednictvím písemné výzvy ze dne 9. 10. 2020, která téhož dne byla podána k poštovní přepravě tak, jak vyplývá z příslušného podacího lístku. 4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením zmíněné Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vznikl mezi [právnická osoba] [anonymizováno], s. r. o. jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou závazek v podobě smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. obč. zák. s tím, že uvedená smlouva s ohledem na postavení žalované jako spotřebitele dále podléhala úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně prokázala, že [právnická osoba] [anonymizováno], s. r. o. poskytla na základě uvedené smlouvy peněžní prostředky z poskytnutého úvěru ve výši 3 000 Kč a to dne [datum], a žalované tak vznikla povinnost uvedené peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem 88,77 Kč. Jelikož žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že povinnost vyplývající z uvedeného úvěrového