20 C 186/2021-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 1 423 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že„ Žalobce [pojišťovna], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] prohlašuje, že je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku, vedeného u Městského soudu v Praze, sp. zn. B [číslo]. Zároveň se jedná o pojišťovnu poskytující desítky různých pojistných produktů, když zejména ke sjednávání pojištění využívá jak zaměstnanců svých, tak i osob spolupracujících na základě obchodního zastoupení v režimu zákona č. 38/2004 Sb., tedy pojišťovacích zprostředkovatelů. Právní zástupce žalobce je advokátem zapsaným u [advokátní komora] pod ev. [číslo] je i plátcem daně z přidané hodnoty. Právní zástupce žalobce uložil z důvodu hospodárnosti řízení u správy zdejšího soudu originál plné moci Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta pod. sp. zn. 0Spr 19/2019. Rozhodnutí o registraci plátce DPH je rovněž již uloženo u soudu, a to pod sp. zn. 0Spr 1089/2018. Strany uzavřely pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu, který je označen [číslo]. Smlouva se kromě obecné úpravy řídí úpravou dle zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den [datum]. Předmětem smlouvy bylo "Pojištění podnikatelských rizik". Jedno vyhotovení pojistné smlouvy si převzal pojistník, tedy žalovaný, jedno vyhotovení obdržel žalobce. Pojistné je ze zákona splatné prvního dne pojistného období, když první pojistné bylo splatné ke dni 02.08.2019. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční, když pojistné bylo sjednáno ve výši 3 128,00 Kč za pojistné období. Pojištění zaniklo ke dni 06.11.2020 dle ust. § 2802 a násl. Občanského zákoníku. Důvodem je zánik pojištění pro neplacení pojistného. Jelikož žalovaný neuhradil veškerá předepsaná a splatná pojistná, a to za období od [datum] do [datum], požaduje žalobce součet dlužných pojistných. Součástí žalované částky je vedle dlužného pojistného rovněž nárok žalobce na úhradu sjednaných poplatků. Žalobce po žalovaném požaduje úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění dle ust. § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, resp. § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Současně žalobce po žalovaném požaduje úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Poplatky jsou účtovány v souladu se sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění a na sjednanou povinnost k jejich úhradě byl žalovaný upozorněn rovněž dopisem, kterým byl žalobcem informován o zániku pojištění. Podrobná specifikace složení žalované částky je patrná v přiložené bilanci, kde je zjevné, že součástí žalovaného nároku jsou kromě dlužného pojistného rovněž shora specifikované poplatky za upomínání a vymáhání dlužného pojistného, které si účastníci sjednali. Oprávněnost nároku na sjednané poplatky přitom žalobce dovozuje ze smluvního ujednání účastníků, že pokud nebylo pojistné zaplaceno řádně a včas, je žalobce oprávněn požadovat vedle dlužného pojistného rovněž úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného, které jsou paušalizovány právě sjednanými poplatky. Žalobce tak s ohledem na výše uvedené požaduje po žalovaném úhradu dluhu ve výši 1 423,00 Kč, který zůstává do dnešního dne dlužným. Žalobce dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, který však kapitalizoval, když žalobce tento úrok nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby. Jedná se o postup pro žalovaného výhodnější, než pokud by žalobce uplatnil úrok od dne následujícího po dni splatnosti platby běžného pojistného pro příslušné pojistné období do dne zaplacení dlužné částky. Žalobce tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky a to za období od [datum] do [datum], tj. celkem částku 80,00 Kč“. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud z žalobkyní předložených důkazů zjistil, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník v postavení podnikatele uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění povinnosti nahradit újmu včetně újmy způsobené vadou výrobku a vadou práce po předání, tj. podnikatelských rizik, která byla dále ve smlouvě a navazujících obchodních podmínkách vymezena. Pojištění bylo sjednáno s počátkem ode dne [datum], a to na dobu jednoho pojistného roku s tím, že pojištění se prodlužuje o další pojistný rok, pokud některá ze smluvních stran nesdělí písemně druhé straně ve stanovené lhůtě, že na dalším trvání pojištění nemá zájem s tím, že však pojištění zanikne nejpozději k 1. 8. 2029. Žalovaný se zavázal za uvedené pojistné období uhradit pojistné ve výši 3 128 Kč s tím, že toto pojistné bylo splatné vždy k 2. 8. měsíci každého roku na účet pojistitele. Písemným sdělením ze dne 18. 11. 2020 byl žalovaný ze strany žalobkyně informován, že došlo k ukončení uvedené pojistné smlouvy uplynutím dne 5. 11. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného s tím, že pojistiteli náleží pojistné za dobu do zániku pojištění. Soud dále zjistil, že tomuto sdělení předcházely výzvy k úhradě dlužného pojistného, a to výzva ze dne 14. 9. 2020, která obsahovala poučení o tom, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno, dojde k zániku pojištění. O zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění byl ještě žalovaný vyzván prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 18. 3. 2021, ve které byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 1 423 Kč, která vedle dlužného pojistného do dne, který žalobkyně považuje za den zániku pojištění, byla zahrnuta částka 300 Kč jako poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného podle Sazebníku nákladů účinného od 1. 6. 2020, na které je smlouva, resp. obchodní podmínky odkazovaly. 4. Po zhodnocení zjištěného stavu věci dospěl soud k závěru, že uzavřením uvedené smlouvy vznikl mezi žalobkyní a žalovaným závazek v podobě pojistné smlouvy podle ustanovení § 2758 obč. zák., na základě které vznikla žalované jako pojistníkovi platit žalobkyni jako pojistiteli sjednané pojistné. Jelikož má pojistitel podle ust. § 2782 odst. 1 obč. zák. právo na pojistné za dobu trvání pojištění, v daném případě přinejmenším do 6.11.2020, uložil soud splnění této povinnosti žalovanému v tomto rozsudku, a dále mu s ohledem na jeho prodlení uložil povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ust. § 1970 obč. zák. jdoucí od 7.11.2020 do 12.7.2021, tj. do dne, do kdy žalobkyně tento úrok požaduje, přičemž jej mohla požadovat až do zaplacení dluhu, tj. úrok ve výši 80 Kč a dále poplatek za zmíněnou upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč odpovídající již zmíněnému Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného. Jelikož žalobkyně v daném případě požadovala pouze část dříve smluveného pojistného s poukazem na zánik pojištění v důsledku neplacení pojistného, nebylo třeba zjišťovat, zda skutečně ve smyslu ustanovení § 2804 obč. zák. došlo k zániku pojistného v důsledku jeho neplacení, neboť předmětem řízení nebyly nároky žalovaného jako pojistníka, ale pojistitele, který fakticky požadoval pouze část dlužného pojistného. 5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1, na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšné účastnici sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokáta podle ust. § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, a písemné podání ve věci samé) spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby a příslušná DPH. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud v případě rozhodování o nákladech řízení v dané věci dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení s ohledem na formulářový charakter žaloby, neboť soudu je známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typově shodných smluv, jejichž uzavření žalobkyně nabízí neomezenému počtu zájemců. Samotná žaloba poté představuje z velké části přepis údajů, které má žalobkyně k dispozici bez ohledu na to, zda by žalobu podávala, či nikoliv. Při podání žaloby se tedy jedná z velké části o přenesení již existujících údajů do příslušné procesní formy a žalobkyně tak může za pomoci svého zástupce využívat jednotné žalobní vzory. 6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty příznivější, než zákonem určené třídenní.