23 C 144/2021-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 5 081 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem„ NAŠE AUTO I“. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala v případě způsobení škody provozem osobního vozidla žalovaného poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal platit od 21. 1. 2020 částku 663 Kč měsíčně, a to vždy k 21. dni v příslušném měsíci. Den zániku smlouvy nebyl sjednán. Žalovaný však částku 663 Kč od 21. 1. 2020 nehradil a neučinil tak až do 9. 6. 2020, kdy k tomuto dni žalobkyně předmětnou smlouvu s žalovaným ukončila. Žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 14. 6. 2021 vyzvala žalovaného za období od 21. 1. 2020 do 9. 6. 2020 k úhradě dlužné částky ze shora uvedené smlouvy ve výši 3 080 Kč odeslané žalovanému doporučeně zástupcem žalobkyně následujícího dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, žalobkyní požadovanou částku do dne vyhlášení rozsudku neuhradil. 5. Dále byla mezi účastníky dne 21. 1. 2020 uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem„ NAŠE AUTO I“. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala v případě způsobení škody provozem osobního vozidla žalovaného poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal platit od 21. 1. 2020 čtvrtletně částku 1 291 Kč, a to vždy k 21. dni v příslušném měsíci. Den zániku smlouvy nebyl sjednán. Žalovaný však částku 1 292 Kč od 21. 1. 2020 nehradil a neučinil tak až do 9. 6. 2020, kdy k tomuto dni žalobkyně předmětnou smlouvu s žalovaným ukončila. Žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 14. 6. 2021 vyzvala žalovaného za období od 21. 1. 2020 do 9. 6. 2020 k úhradě dlužné částky se shora uvedené smlouvy ve výši 2 001 Kč odeslané žalovanému doporučeně zástupcem žalobkyně následujícího dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, žalobkyní požadovanou částku do dne vyhlášení rozsudku neuhradil. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období, není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitel. Podle 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byly na dobu neurčitou uzavřeny dvě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Počátek měsíčního a čtvrtletního pojistného období byl stanoven na 21. 1. 2020. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi účastníky uzavřených pojistných smluv, a to když od 21. 1. 2020 až do 9. 6. 2020 neplnil svoji povinnost uhradit sjednané pojistné ve výši 663 Kč splatné vždy k 21. dni v měsíci a 1 292 Kč splatné k 21. 1. 2020 a 21. 4. 2020. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě dlužné částky představované, v souladu s návrhem žalobkyně, poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 21. 1. 2020 do 9. 6. 2020 v celkové výši 5 081 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 3 080 Kč od 10. 6. 2020 do zaplacení a z částky 2 001 Kč od 10. 6. 2020 do zaplacení. 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 081 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.