7 C 238/2021-19 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu ústní smlouvy o dílo, kterou uzavřel žalobce se žalovaným dne [datum] tím, že žalovaný předal žalobci v jeho provozovně v [obec] k opravě automobil Mercedes [registrační značka]. Dne 11.05.2017 žalovaný opravené vozidlo převzal. Cena provedené opravy byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] znějící na částku 19 266,66 Kč se splatností dne 7.06.2017 a fakturou [číslo] na částku 61 136,25 Kč se splatností 7.06.2017. Část ceny opravy uhradila za žalovaného pojišťovna (56 449 Kč), žalovaný však zbylou část ceny opravy ve výši 23 953,91 Kč neuhradil, ani po upomínce ze strany žalobkyně ze dne 21.09.2020, proto se žalobce domáhá přiznání dlužné částky u soudu, a to včetně úroku z prodlení od 7.06.2017. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání ve věci se bez omluvy nedostavil. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní, ze kterých zjistil, že žalovaný přistavil vozidlo [registrační značka] dne 9.05.2017 v 7.15 do opravy k žalobci, přičemž nahlásil rozsah poškození určených k opravě a objednal provedení emisí. Vozidlo bylo předáno zpět žalovanému dne 11.05.2017, což stvrdil svým podpisem na zakázkovém listu. Z faktury [číslo] znějící na částku 19 266,66 Kč se splatností dne 7.06.2017 bylo zjištěno, že jí byly žalovanému vyúčtovány opravy čelního okna na vozidle. Z faktury [číslo] na částku 61 136,25 Kč se splatností 7.06.2017 bylo zjištěno, že jí byly žalovanému vyúčtovány další práce na předmětném vozidle. Z upomínky ze dne 21.09.2020 bylo zjištěno, že žalobce upomenul žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 23 953,91 Kč. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce provedl pro žalovaného opravy vozidla a jejich cenu vyúčtoval. Žalovaný cenu díla neuhradil. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 398 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 198 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Výrok III pak vychází ze skutečnosti, že žalobce na soudním poplatku uhradil toliko částku 1 000 Kč, ačkoliv byl dle Položky 1 Sazebníku poplatků povinen uhradit 5% z žalované částky. Proto jej soud zavázal k úhradě nedoplatku ve výši 198 Kč.