7 C 266/2021-28 — Okresní soud v Sokolově

Žalobce v žalobě uvedl, že prostřednictvím oboustranně podepsané čtenářské přihlášky byla se žalovaným dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb. Žalovaný si vypůjčil knihy, které do dne podání žaloby nevrátil. Jedná se o knihy pod názvem [anonymizována dvě slova] (v ceně 420 Kč) a [anonymizována dvě slova] (v ceně 370 Kč). Zpozdné představuje u každé knihy 1280 Kč. Vzhledem k tomu, že prodlení žalovaného s vrácením knihy trvalo déle než rok, když výpůjční lhůta byla u každé z nich od [číslo] do [datum], je žalovaný povinen na místo vrácení knih uhradit žalobci jejich cenu dle čl. 63 knihovního řádu Cena je stanovena odborným odhadem knihovníka dle čl. 64 knihovního řádu. Dlužná částka je proto celkem 790 Kč. Pro případ prodlení s vrácením knihy se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu tzv. zpozdné, což je 4 Kč za každou vypůjčenou knihu a provozní den knihovny, v níž může být vrácena. Zpozdné se vypočítává jen za první rok prodlení. V daném případě se jedná o částku 2 560 Kč. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného o vrácení knih, celkem odeslal jednu obyčejnou upomínku, jednu obyčejnou předžalobní výzvu a jednu doporučenou předžalobní výzvu. Náklad na upomínku a obyčejnou předžalobní výzvu je 25 Kč, náklad za doporučenou předžalobní výzvu je 50 Kč dle čl. 60 kancelářského řádu. Jedná se celkem o částku 100 Kč. Pro případ prodlení s placením peněžitého dluhu se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5 z neuhrazené částky za každý celý kalendářní měsíc prodlení dle čl. 62 kancelářského řádu. Ke dni podání žaloby byla vyčíslena na částku 278 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z přihlášky čtenáře bylo zjištěno, že žalovaný se svým podpisem ze dne [datum] stal registrovaným čtenářem žalobce. Prohlásil, že se seznámil s knihovním řádem. Z něj bylo zsjištěno, že dle čl. 62 je čtenář povinen v případě prodlení s úhradou peněžitého dluhu uhradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % z neuhrazené částky za každý celý měsíc prodlení. Z čl. 63 pak vyplývá, že po roce prodlení s vrácením knihy, je čtenář povinen nahradit její cenu, namísto jejího vrácení. Z odborného odhadu knihovníka bylo zjištěno, že hodnota zapůjčené knihy [anonymizována dvě slova] je 420 Kč a knihy [anonymizována dvě slova] je 370 Kč. Ocenění bylo provedeno v souladu s čl. 64 KŘ. Z upomínek o zaplacení bylo zjištěno, že žalovaný byl upomenut o vrácení zapůjčených knih. Podle ustanovení § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu, smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Na základě provedeného dokazování žalobce prokázal, že žalovaný se podepsáním přihlášky čtenáře, kdy zároveň vzal na vědomí platné znění knihovního řádu, stal čtenářem knihovny a zavázal se plnit ustanovení knihovního řádu. Dne [číslo] si vypůjčil shora uvedené a zavázal se je vrátit nejpozději do 24.11.2018. Žalovaný knihy nevrátil do doby podání žaloby, tedy déle než jeden rok. V souladu s čl. 63 knihovního řádu žalobce oprávněně požaduje úhradu ceny nevrácených knih, neboť prodlení žalovaného s vrácením knih trvalo déle než jeden rok. Hodnota nevrácených knih je 790 Kč. Soud dále rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit tzv. zpozdné v souladu s ustanovením čl. 61 KŘ., když výše zpozdného byla vypočítána v souladu s odst. 2 tohoto článku. Žalobce doložil, že žalovanému zaslal upomínky, náklady za zaslání představují celkem částku 100 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni i nárok na smluvní pokutu dle čl. 62 KŘ ve výši 0,5 z neuhrazené částky za každý celý kalendářní měsíc prodlení, což činí částku 278 Kč do dne podání žaloby. Žalovaný je tak povinen uhradit celkem částku 3 728 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 6% ročně, když je vázán návrhem, proto byl žalobci přiznán úrok v této výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.