7 C 293/2021-40 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení a dále návrh na určení, že žalovaný je vlastníkem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Kupní smlouvy ze dne [datum], kterou žalovaný zakoupil od žalobkyně uvedený automobil. Ve smlouvě si účastníci dále ujednali, že žalovaný zajistí na své náklady změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil. Dne [datum] obdržela žalobkyně Příkaz [stát. instituce] k uhrazení pokuty ve výši 1 500 Kč za přestupek podle zákona č. 361/2000, o provozu na pozemních komunikacích, a to proto, že žalobkyně je v registru vozidel evidována jako provozovatel předmětného automobilu. Žalobkyně pokutu uhradila a současně vyzvala žalovaného k její náhradě. Jelikož žalovaný svou povinnost nesplnil, požaduje žalobkyně po žalovaném i smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč podle čl. 1 Kupní smlouvy. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, kterou žalobkyně převedla na žalovaného vlastnické právo k vozidlu [příjmení] [jméno], [registrační značka] a žalovaný za toto vozidlo uhradil kupní cenu 40 000 Kč, jak vyplývá z příjmového dokladu. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že provede přepis vlastnictví k předmětnému vozidlu na [anonymizováno] úřadu v [obec]. Pro případ nesplnění této povinnosti byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta 5 000 Kč, kterou však není dotčeno právo prodávajícího na úhradu pokut či jiných sankcí, které budou prodávajícímu uděleny z důvodu neprovedení změn v registru vozidel. Z protokolu u předání vozidla bylo zjištěno, že žalovaný vozidlo převzal dne [datum]. Z výpisu z účtu a interní mailové komunikace soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku 1 500 Kč za pokutu udělenou [územní celek]. Z výpisu z registru vozidel ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako vlastník vozidla je stále evidována žalobkyně. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2894 o.z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný v rozporu se smluvními ujednáními z kupní smlouvy ze dne [datum] nepřehlásil v registru vozidel zakoupený automobil na svou osobu, ačkoliv se k tomu v kupní smlouvě zavázal. Žalobkyně uhradila pokutu ve výši 1 500 Kč za přestupek podle zákona č. 361/2000, o provozu na pozemních komunikacích, ke kterému došlo až po převodu vlastnického práva na žalovaného. Pro případy porušení smlouvy si účastníci mezi sebou sjednali smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, spočívající v podání žaloby.