7 C 340/2021-20 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 3 907,76 Kč. Žalobu zdůvodnila tvrzením, podle kterého je provozovatelem distribuční soustavy, který je na základě smlouvy, kterou uzavřel s obchodníkem s plynem, povinen zajišťovat distribuci plynu do odběrných míst dle kupních smluv, které obchodník s plynem sjednává s konečnými odběrateli. Žalovaný po skončení svého smluvního vztahu s obchodníkem s plynem neoprávněně odebíral zemní plyn z distribuční soustavy v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], a to v celkovém množství 193,63m3 (měřidlo [číslo]), jehož cena byla žalovanému vyúčtována fakturou č. [variabilní symbol] ze dne 25.01.2021 ve výši 3 907,76 Kč. K zaplacení této částky byla žalovanému ve faktuře stanovená lhůta do 8.02.2021 Cenu za neoprávněný odběr žalobce stanovil podle ceníků za neoprávněně odebraný plyn, které vydává v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERÚ. Žalovaný byl k zaplacení dluhu vyzván i upomínkou žalobce ze dne [datum] a upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 13.07.2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ke stavu věci soud zjistil, že obchodník s plynem, jehož je žalovaný zákazníkem, neměl se žalovaným nejméně ode dne 16.12.2020 uzavřenou smlouvu na dodávku plynu, ačkoliv měl v uvedeném odběrném místě nainstalováno zařízení pro odběr plynu. To nebylo možno provést z důvodu nepřístupnosti měřícího zařízení (plynoměru), což plyne i ze záznamu o odpojení – demontáži měřidla, z něhož je zřejmé, že pracovníci žalobce se neúspěšně pokoušeli plynoměr odpojit. Shora zmíněnou fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému cenu neoprávněně odebíraného plynu ve výši 3 907,76 Kč, a to pro období od 16.12.2020 do 1.02.2021, kdy žalovaný ukončil užívání odběrného místa. K zaplacení nárokované částky stanovil lhůtu do 30.03.2020. Z přílohy faktur je zřejmé, jakým způsobem bylo množství a tím i žalobcem požadovaná cena stanovena. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobce, že dlužnou částku žalobci neuhradil. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky upomínkou z 13.07.2021. Takto zjištěný skutkový stav soud posuzoval podle ust. § 74 odst. 1 energetického zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je neoprávněným odběrem odběr plynu bez právního důvodu nebo jestliže právní důvod odpadl. Pokud k neoprávněnému odběru dochází, je odběratel povinen nahradit provozovateli distribuční soustavy, tedy žalobci, škodu, která mu plněním povinnosti dodávat plyn do odběrného místa vznikla. Žalobce shora uvedenými listinnými důkazy prokázal, že ve shora označeném odběrném místě žalovaného probíhal neoprávněný odběr plynu dle ustanovení § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona a příslušných ustanovení vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a nevyvrátil tak tvrzení žalobce, že na dlužnou částku byť i jen částečně uhradil, a proto soud uzavřel, že žalovaný na svůj závazek ničeho nezaplatil, je s jejím plněním v prodlení a proto je žaloba plně opodstatněná. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, žalovanému uložil zaplatit shora uvedenou jistinu, jakož i úrok z prodlení, na který má žalobce právo podle ust. § 1970 o.z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 359/2013 Sb. ve stanovené lhůtě splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 907,76 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.