11 C 194/2020-100 — Okresní soud v Sokolově

Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala přiznání výživného ve výši 3.000 Kč na neprovdanou matku a to od prosince 2019. Dále požadovala po žalovaném úhradu částky 8.000 Kč jako příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Ve věci bylo původně dne 1.10.2020 rozhodnuto rozsudkem 11 C 194/2020-38, kterým bylo žalovanému uloženo hradit žalobkyni výživné neprovdané matky ve výši 1 200 Kč měsíčně, s účinností od ledna 2020. Ohledně částky 8 000 Kč, jako příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, byla žaloba zamítnuta. Usnesením Krajského soudu v Plzni 10 Co 20/2021-68 byl výrok prvoinstančního rozsudku, týkající se vyměřeného výživného 1 200 Kč a dlužného výživného za období od ledna do září 2020, zrušen. Právní moc tak nabyl toliko výrok o zamítnutí nároku žalobkyně na úhradu částky 8 000 Kč a zamítavý výrok o nároku žalobkyně na úhradu výživného za období od [datum] do 31.12.2019 a dále za období po [datum], tedy po dosažení dvou let společného dítěte narozeného účastníkům. Předmětem řízení nadále zůstal nárok žalobkyně na úhradu výživného. Svůj nárok na výživné vůči žalovanému odůvodnila žalobkyně tím, že dne [datum] se jí narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy jeho otcem je žalovaný. S otcem nezletilého žalobkyně nežije ve společné domácnosti od února 2022. Žalovaný žalobkyni v souvislosti s porodem a péčí o novorozence nic nepřispěl, pouze zakoupil dětskou postýlku. Žalobkyně je v současné době na rodičovské dovolené s dcerou [jméno], která se narodila dne [datum]. Její otec je neznámý. Žalobkyně žije sama, pobírá rodičovský příspěvek, přídavky na dítě a doplatek na bydlení. Žalovaný k žalobě uvedl, že po dobu, kterou žil se žalobkyní ve společné domácnosti, se o ní i o syna staral. Nesouhlasí proto s jejím nárokem na úhradu částky 8.000 Kč. Dále původně uvedl, že je nezaměstnaný, evidován na Úřadu práce v [anonymizováno] na Slovensku a proto není schopen hradit částku 3.000 Kč měsíčně. Na nezletilého zasílá výživné v částce 30 Eur měsíčně. Soud provedl k věci důkaz rodným listem [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], ze kterého zjistil, že otcem nezletilého je žalovaný, otcovství bylo uznáno souhlasným prohlášením obou rodičů. Soud dále k důkazu provedl oznámení o výši dávky rodičovského příspěvku žalobkyně, ze kterého zjistil, že žalobkyně pobírá částku 10.000 Kč měsíčně. Z rozsudku zdejšího soud č.j. 40 Nc 28112/2020 soud zjistil, že nezletilý [jméno] byl svěřen do péče matky a otci bylo vyměřeno výživné ve výši 1.000 měsíčně, s účinností od 1.08.2020. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalovaný je bez zaměstnání, je evidován na úřadu práce v [anonymizováno] a nepobírá žádné sociální dávky. Shodná zjištění učinil soud i ze zprávy od Úřadu práce v [anonymizováno]. Z výslechu žalovaného soud následně zjistil, že se žalobkyní žil ve společné domácnosti do února 2020. Pracoval v té době v Německu a žalobkyně pobírala rodičovský příspěvek. Žalovaný hradil veškeré náklady spojené s bydlením. Pro vzájemné neshody opustil společnou domácnost a odstěhoval se zpět na Slovensko ke svým rodičům. Po návratu na Slovensko byl bez zaměstnání a bez nároku na sociální dávky. Od března 2021 je zaměstnaný u [právnická osoba] [anonymizováno], kde dosahuje výdělku 500-550 Eur měsíčně. Žalobkyni se narodilo další dítě v únoru 2021, což znamená, že již někdy v květnu 2020 musela otěhotnět. Žalovaný se v lednu 2021 oženil a má vyživovací povinnost k dvěma novým dětem, přičemž první se narodilo v květnu 2021 a druhé v březnu 2022. Z rodného listu nezletilé [jméno] soud zjistil, že se narodila [datum] a z rodného listu nezletilého [jméno] bylo zjištěno, že se narodil [datum]. Z oddacího listu bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel sňatek s matkou uvedených nezletilých dětí dne [datum]. Dále soud z listinných důkazů zjistil, že žalovaný byl od 5.02.2020 do 14.03.2021 veden v evidenci uchazečů u Úřadu práce v [anonymizováno], a následně opět od 1.04.2022. Na základě provedených důkazů, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, že žalovaný je otcem nezletilého [jméno], jehož matkou je žalobkyně. Žalovaný nemá žádný majetek větší hodnoty, nemá žádný příjem, v období od 2/ 2020 do 03/ 2021 byl bez zaměstnání a nepobíral žádné dávky pomoci od státu. Žalobkyně je na mateřské dovolené s nezletilým dítětem a její příjem činí toliko dávka rodičovského příspěvku v částce 10.000 Kč. Ohledně tvrzených výdajů spojených s těhotenstvím a porodem soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, když žalobkyně ani po poučení soudem k těmto skutečnostem nenavrhla a nepředložila žádné důkazy. Tento skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: Podle § 920 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Podle § 913 téhož předpisu, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 922 výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. V daném případě se jedná o nárok žalobkyně na úhradu výživného z titulu neprovdané matky. Tento nárok se přiznává ode dne narození dítěte do dosažení jeho dvou let, tedy v případě [jméno] od [datum] do [datum]. Výše výživného pro matku se posuzuje na základě několika faktorů. Na jedné straně jsou majetkové poměry a výdělečné možnosti otce a na druhé straně pak stojí odůvodněné potřeby matky a její vlastní příjmy. Jelikož soud zjistil, že otec dítěte není s matkou provdán a rodiče dítěte nežijí spolu od února 2020 ve společné domácnosti, zabýval se dále odůvodněnými potřebami žalobkyně a schopnostmi a možnostmi žalovaného. Soud v řízení zjistil, že otec je nemajetný, od února 2020, kdy opustil společnou domácnost, do března 2021 neměl žádný příjem, byl závislý na svých rodičích. Žalobkyně pobírala dávky sociální podpory a její příjem se pohyboval kolem 15 000 Kč. V lednu 2021 se žalobkyni narodila dcera [jméno]. Za daných okolností je soud toho názoru, že nároku žalobkyně na přiznání výživného nelze vyhovět. V období od února 2020, kdy by přiznání výživného připadalo v úvahu, byl otec dítěte zcela bez příjmů, jeho majetkové poměr byly o poznání horší než matčiny, která byla zajištěna sociálními dávkami. Pokud jde o období po březnu 2021, kdy žalovaný začal vydělávat, pak zde je soud toho názoru, že s ohledem na fakt, že žalobkyně již v té době byla na mateřské dovolené s dalším dítětem, které se narodilo v lednu 2021, není namístě jí nárok na výživné vůči žalovanému přiznat. Navíc ani jeho majetkové poměry se nezlepšily, neboť i jemu se v lednu 2021 narodilo další dítě. Soud tedy žalobě nevyhověl, kdy sice shledal odůvodněné potřeby žalobkyně na výživné, které jsou ale v daném případě silně limitovány majetkovými poměry otce. Navíc nelze přehlédnout, že již od května 2020 byla žalobkyně těhotná s jiným mužem, což dle názoru soudu vylučuje, aby jí žalovaný hradil výživné. O nákladech rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., ačkoliv žalobkyně nebyla se svým nárokem v řízení úspěšná, žalovaný však žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval.