20 C 127/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Původní věřitel, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c.,se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen [anonymizováno]“), jakožto postupitel a žalobce, jakožto postupník, uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky. Jednotlivé pohledávky byly specifikovány v elektronické příloze smluv o postoupení pohledávek, kterou žalobce pro její rozsáhlost nepředkládá a navrhuje, aby soud vycházel z tvrzení žalobce, že příslušná pohledávka za žalovaným byla na žalobce skutečně postoupena. Žalobce, jako zahraniční právnická osoba, dále dokládá výpis z obchodního rejstříku [anonymizováno] republiky k prokázání své právní subjektivity. [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne [rok] [číslo] Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“ nebo„ Smlouva o zápůjčce“), na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši uvedené ve Smlouvě, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami (dále jen„ VOP“). Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že Smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky [anonymizováno]. Smlouva (v důkazech pod názvem„ [jméno] [anonymizováno]“) byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [anonymizováno], a že s nimi v plném rozsahu souhlasí; to vše ve smyslu zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, zejm. v souladu s jeho ust. § 5 a ust. § 6. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (přesné znění v čl. 8 VOP) (do) dne 06.11.2015. Pro odstranění veškerých nejasností žalobce uvádí, že bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 30 dnům nebo kratší než 30 dní, je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v den splatnosti (přesné znění v čl. 5 VOP), tj. [datum]. Bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 31 dní nebo delší než 31 dní, pak je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v pravidelných měsíčních splátkách ve stejné výši (přesné znění v čl. 5 VOP), dle podrobného rozpisu uvedeného na faktuře (podrobněji viz dále v tomto odstavci), tj. nejpozději do 06.11.2015. Zápůjčka spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky musela být splacena v českých korunách v dohodnutém období, jak je uvedeno na faktuře. Toto období začalo běžet od data, kdy byla zápůjčka převedena na bankovní účet uvedený dlužníkem v žádosti o poskytnutí zápůjčky, nebo v den, kdy byla zápůjčka dlužníkovi vyplacena. Výplaty provedené prostřednictvím České pošty se pro tento účel považují za provedené tři kalendářní dny po schválení žádosti o poskytnutí zápůjčky [anonymizováno]. Dokud nebyly částky uvedené na faktuře zaplacené, byla faktura k dispozici na účtu a mohla být uložena ve formátu pdf. Dlužník mohl [anonymizováno] rovněž požádat, aby mu byla faktura zaslána na jeho osobní e-mail nebo bezplatně poštou. Faktura obsahovala celkovou částku, která má být zaplacena, a tato částka byla dále rozdělena na jistinu zapůjčené částky a poplatek za poskytnutí zápůjčky. Faktura rovněž obsahovala zápůjční dobu, výši měsíčních splátek (jen u zápůjček s dobou splatnosti rovnu 31 dnům a delší dobou splatnosti), datum splatnosti, dále číslo účtu, na který mají být platby poukazovány. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když (do) dne 06.11.2015 zápůjčku [anonymizováno] nesplatil. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit [anonymizováno] zápůjčku řádně a včas. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině úvěru částku ve výši 6000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru a jiné platby ze Smlouvy o úvěru žalobce po žalovaném nepožaduje. Vedle částky ve výši 6000 Kč žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalobce nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany [anonymizována dvě slova]. Pokud by soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru je z toho důvodu neplatná, navrhuje žalobce, aby soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť požaduje pouze zaplacení neuhrazené jistiny a zákonného úroku z prodlení. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy o úvěru nebo že Smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, navrhuje žalobce, aby soud posoudil uplatněný nárok jako bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť požaduje pouze zaplacení neuhrazené jistiny a zákonného úroku z prodlení.“. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádná ze shora citovaných žalobních tvrzení tedy nepotvrdil, a soud tak skutkový stav věci zjišťoval pouze na základě důkazů předložených žalobkyní. 3. Pro zjištění skutkového stavu věci měl soud od žalobkyně k dispozici internetový formulář vyhotovený v anglickém jazyce označený jako„ [jméno] [anonymizována dvě slova]“, který žalobkyně označila jako důkaz o uzavření smlouvy o půjčce, přičemž tento dokument obsahuje především personálie žalovaného. Samotný postup při uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí peněžních prostředků vyplývá ze Standardních podmínek smlouvy o úvěru stanovených [právnická osoba] [příjmení], v jejichž bodu 3 je postup při uzavírání smlouvy o úvěru upraven. Uvedený postup zahrnuje přinejmenším 10 bodů, přičemž některé z těchto bodů jsou rozvedeny do dalších pododdílů, a mezi podmínky k uzavření smlouvy o úvěru náleží mj. podání žádosti o úvěru ze strany zájemce, převedení platby ve výši 1 Kč pro ověření identity a vlastnictví účtu, na který mají být peněžní prostředky převedeny. Soud však měl k dispozici pouze zmíněný dokument označený [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ a dále potvrzení [právnická osoba], s. r. o. o převodu částky 6 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo] ze dne [datum]. Dále měl soud k dispozici výpisy vystavené [právnická osoba] [příjmení] se záznamem o peněžních transakcích, a to mj. o zmíněné transakci 6 000 Kč ze dne [datum], přičemž se zjevně jedná o výpisy představující soukromou evidenci zmíněné společnosti. Soud tak neměl k dispozici žádný důkaz o tom, že zmíněné výpisy byly doručeny žalovanému, který by je případně mohl schválit, případně se proti jejich obsahu ohradit. 4. Již shora uvedený skutkový stav byl dostatečný pro to, aby soud mohl požadavek žalobkyně vyhodnotit jako nedůvodný. Jak je již shora naznačeno, žalobkyně neprokázala, že žalovaný a společnost [právnická osoba] uzavřeli smlouvu postupem předjímaným ve Standardních podmínkách o úvěru vztahující se na žalovaného, a doklad o transakci částky 6 000 Kč prostřednictvím [právnická osoba], s. r. o. tedy nelze vyhodnotit jako důkaz o převodu peněžních prostředků ve prospěch žalovaného, neboť z žádného z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že by účet, na který byly peněžní prostředky převedeny, byl účtem, jehož majitelem je žalovaný, popř. měl k němu nějaké dispoziční právo, pokud by se mělo jednat pouze o platební místo pro poskytnutí úvěrových prostředků sjednané v tvrzené smlouvě. Žalobkyně sice navrhovala, aby soud učinil důkaz dotazem u příslušné banky, kdo byl majitelem, popř. disponentem uvedeného účtu s tím, že pokud by majitelem uvedeného účtu byla osoba odlišná od žalovaného, aby soud žalobkyni sdělil identifikační údaje takové osoby. K tomuto důkaznímu návrhu soud uvádí, že tímto postupem by soud narušil projednací zásadu, kterou je ovládáno civilní řízení, a tím pádem i rovnost stran. Soud totiž nemůže provádět vyšetřování v tom smyslu, aby zjistil, kdo je majitelem účtu v bance tak, aby tuto informaci mohla případně pro další řízení žalobkyně použít. Soud by případně mohl ověřit, zdali majitelem, popř. disponentem uvedeného účtu byl žalovaný, a zda na uvedený účet byly poukázány tvrzené peněžní prostředky. Takový postup ovšem žalobkyně nenavrhla, navíc žádala, aby soud zjistil, kdo je majitelem uvedeného účtu, a k tomu tvrdila, že peněžní prostředky na uvedený účet pou