20 C 164/2021-30 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 60 595,06 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [rok] [číslo] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 65595.06 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 2021 -02-19. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 65595.06 Kč a splatností dne 2021 -02-19. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2021 -04-14. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 60595.06 Kč nejpozději splatných dne 2021 -02-19.“. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil nejprve prostřednictvím odporu podaného proti dříve vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, v němž uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, neboť z celkové částky 50 000 Kč již 20 000 Kč uhradil a s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. se [právnická osoba], se snažil jednat o odkladu splátek z důvodu pracovní neschopnosti. Žalovaný dále uvedl, že za neadekvátní považuje výši nákladů řízení. K žalobě se žalovaný dále vyjádřil při ústním jednání, a k důkazu předloženým žalobkyní, které soud při tomto jednání provedl, uvedl, že smlouvu o úvěru, kterou předložila žalobkyně, nikdy v roce 2019 neuzavíral, dále uvedl, že úvěrový limit ve smlouvě, ke které přistoupil, nebyl 80 000 Kč, ale pouze 30 000 Kč, a úvěr tedy čerpal na základě zcela jiné smlouvy, a to až v roce 2020. 3. S ohledem na vyjádření žalovaného se soud přednostně při zjišťování skutkového stavu věci zaměřil na hodnocení toho, zda žalobkyně předložila dostatečné důkazy svědčící o existenci úvěrového závazku vzniklého mezi žalovaným a tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Zjevně k žalobnímu tvrzení, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] jako věřitel s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru, předložila žalobkyně soudu dokument označený jako Smlouva o revolvingovém úvěru. V uvedené smlouvě je skutečně jako věřitel uvedená [právnická osoba] [příjmení] a jako klient žalovaný. Uvedená smlouva obsahuje ujednání o tom, že věřitel se zavazuje poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 80 000 Kč Smlouva dále upravuje výši úroků, čerpání úvěru, jeho splácení, důsledky prodlení, odstoupení od smlouvy a její výpověď. V závěru je uvedený dokument opatřen datem 13. 5. 2019, avšak v rubrikách, které jsou zjevně připraveny pro podpisy účastníků, žádné podpisy v jakékoliv formě připojeny nejsou. Soud měl od žalobkyně dále k dispozici dokument označený jako [jméno] application info. Jedná se o dokument vyhotovený v anglickém jazyce, z jehož obsahu vyplývá, že jsou zde zaznamenány personálie žalovaného, a to jeho jméno, příjmení, číslo účtu, e-mailová adresa, adresa pobytu a telefonní číslo, přičemž číslo účtu je [bankovní účet]. Ke zmíněnému účtu žalovaný uvedl, že se skutečně jedná o účet, jehož je majitelem, avšak s tím, že tento účet mu byl bankou [právnická osoba] otevřen až v únoru roku 2020, kdy měl obdržet od společnosti [právnická osoba] peněžní prostředky. Žalovaný tedy uvedl, že účet neměl v roce 2019 vůbec zřízen. Zmíněný dokument označený jako Loan application info je dokumentem, z něhož vůbec není patrno, z jakého zdroje pochází, resp. z jakého zdroje pochází údaje v něm uvedené, kdo jej vyhotovil a jaký vztah má k žalovanému. Soud měl dále k dispozici dokument zjevně vyhotovený společností [právnická osoba] označený jako Platební informace. V záhlaví uvedeného dokumentu je jméno žalovaného s adresou jeho pobytu a dále je zde uveden variabilní symbol v podobě [číslo], údaj o celkové částce k úhradě k datu splatnosti, tj. k 19. 2. 2021 ve výši 26 116,37 Kč s tím, že aktuální dlužná částka k datu splatnosti je 65 595,06 Kč. Uvedený dokument obsahuje záznamy o transakcích za období od 6. 11. 2020 do 19. 2. 2021 představující zůstatek po poslední platbě ve výši 49 229,46 Kč, dále 3x 250 Kč jako účelně vynaložené náklady a dále úroky za období čerpání k datu 19. 2. 2021 ve výši 15 615,60 Kč. Soud měl od žalobkyně dále k dispozici důkaz v podobě dokumentu o standardních informacích o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] Soud měl ještě od žalobkyně dále seznam osob, přičemž soud se může pouze domnívat, že se jedná o seznam dlužníků, jejichž úvěrové smlouvy byly postoupeny žalobkyni, přičemž v uvedeném seznamu figuruje rovněž žalovaný s dluhem ve výši 65 297,62 Kč. Soud dále zjistil, že žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávek v podobě přípisu ze dne 14. 4. 2021, v němž mu žalobkyně sděluje, že jí byla postoupena pohledávka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] jehož převzetí žalovaný potvrdil s tím, že na ni reagoval s žádostí o splátky, avšak vůbec se nezabýval tím, zda se jedná o jeho dluh a o správnou výši. 4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala existenci tvrzeného úvěrového závazku, tedy smlouvy dle ustanovení § 2395 obč. zák. Předně soud uvádí, že nezpochybňuje, že smlouvu obdobného typu lze za použití prostředků dálkové komunikace uzavřít, tj., že ji lze uzavřít způsobem popsaným v žalobě. Žalobkyně však soudu předložila doklady, z nichž není patrno, že se jedná o právní jednání žalovaného představující tvrzenou žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a následné uzavření smlouvy. Jak již soud shora naznačil, žalobkyní předložené doklady mají vypovídací hodnotu pouze v tom směru, že obsahují personálie žalovaného, a tedy nesvědčí, že by žalovaný v daném případě projevil vůli v tom směru, že by přistoupil k žalobkyní předložené smlouvě o úvěru o uvedeném obsahu. Tuto skutečnost navíc sám žalovaný odmítl s tím, že se společností [právnická osoba] jako tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně uzavíral zcela jinou smlouvu o úvěru, a navíc v jiné době. Důkazem o existenci úvěrového závazku ani důkazem o poskytnutí úvěrových prostředků, resp. peněžních prostředků bez ohledu na právní kvalifikaci případného závazku, není doklad vyhotovený společností [právnická osoba] označený jako Platební informace. Uvedený dokument je za stavu, kdy žalovaný zcela popírá existenci tvrzeného závazku pouze jednostranným záznamem, tj. evidencí uvedené společnosti, přičemž není zjevné, z jakých zdrojů vychází, a jedná se v dané podobě tedy pouze o pokračování žalobních tvrzení, tedy nikoliv o důkaz o pravdivosti v žalobě uvedených tvrzení. Nejedná se o standardní výpis, který by byl např. doručen ž