22 C 42/2022-76 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 44 439,39 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru - konkrétně Smlouva o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou součástí Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované, finanční prostředky - úvěr ve výši 50 960,00 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla blíže specifikovaného ve Smlouvě. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 60 pravidelných měsíčních splátek, každá ve výši 1 913,03 Kč. Výše splátek a doba jejich splatnosti byla sjednána přímo ve Smlouvě a popř. rovněž ve splátkovém kalendáři, který tvoří její přílohu a nedílnou součást. Žalovaná se v průběhu trvání Smlouvy dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a neplnila tak řádně a včas své závazky ze Smlouvy. Tímto podstatně porušila ustanovení Smlouvy. Na základě tohoto porušení ze strany žalované ve smyslu ustanovení VOP (tj. za podstatné porušení Smlouvy žalovanou se považuje zejména prodlení žalované s placením nejméně jedné měsíční splátky úvěru) byla Banka oprávněna na základě VOP odstoupit od Smlouvy pro hrubé porušení VOP a požadovat okamžité splacení celého úvěru. Odstoupení od Smlouvy nabylo účinnosti v souladu s ustanoveními VOP dnem v písemném odstoupení uvedeném, tj. 31. 10. 2008. Žalovaná byla ze strany Banky opakovaně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky po ukončení Smlouvy, a to na základě zaslaného Výsledného vyúčtování ze dne 03. 11. 2008. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 17. 07. 2009. V souladu se Smlouvou a s VOP byla Banka oprávněna v případě porušení podmínek Smlouvy žalovanou požadovat po žalované zaplacení splatných splátek úvěru do data odstoupení od Smlouvy, dlužné jistiny úvěru, dlužných poplatků či nákladů (zejména poplatek za předčasné ukončení Smlouvy, pojistné a náklady spojené s prodejem motorového vozidla), případných smluvních pokut, úroku z nesplacené jistiny ode dne následujícího po odstoupení od Smlouvy. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazba 12,78 % odpovídá výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých klientům bankami ke dni uzavření Smlouvy. Z důvodu prodlení žalované měla banka nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Tedy Banka nárokovala po žalované zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru a z dlužných poplatků. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 03. 2019, a to s účinností ke dni 15. 03. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Dlužná částka ke dni postoupení činila 44 439,39 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné částky ve výši 39 166,89 Kč představující jistinu, dlužné částky ve výši 5 272,50 Kč představující poplatky, úrok ve výši 12,78% p. a. z částky 39 166,89 Kč ode dne 01. 11. 2008 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení za období od 1. 11. 2008 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 28. 01. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Podáním ze dne 22. 7. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ke stavu věci soud z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaná a banka (tehdy ještě vystupující pod firmou [právnická osoba]) uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] v níž se banka zavázala uhradit na účet dealera [právnická osoba], [IČO] na základě jeho žádosti částku 50 960 Kč jako úhradu kupní ceny osobního vozidla. Uvedený úvěr se žalovaná zavázala splatit v 60 měsíčních splátkách po 1 913,03 Kč, tj. s RPSN 43,30%, přičemž splátka zahrnuje i pojištění klienta ve výši 91,10 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byla i úprava obsažená ve VOP. (smlouva o úvěru, VOP). Jednotlivé splátky byly splatné vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 25. 6. 2006, kdy byly splatná první splátka, a poslední splátka byly splatná dne [datum] (splátkový kalendář). Dopisem ze dne 23. 10. 2008 Banka od uvedené smlouvy o úvěru odstoupila s účinností ke dni 31. 10. 2008 z důvodu jejího hrubého porušení (odstoupení od smlouvy). Současně vyčíslila konečnou částku k uhrazení ve výši 52 369,39 Kč, která zahrnovala nesplacenou jistinu ve výši 35 956,38 Kč, doúčtovaný úrok za dny od poslední zaplacené splátky do dne ukončení ve výši 209,02 Kč, poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 500 Kč, dosud neuhrazené náklady Věřitele vynaložené na služby třetích stran ve výši 4 772,50 Kč, dlužné splátky ve výši 8 129,16 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 802,33 Kč (vyúčtování úvěrové smlouvy). Banka postoupila žalobkyni pohledávky za žalovanou na základě smlouvy ze dne 12. 3. 2019 (smlouva o postoupení pohledávek č. 6 ze dne 12. 3. 2019 vč. příloha č. 1, dohoda o úplatě ze dne 12. 9. 2019), která nabyla účinnosti zaplacením kupní ceny žalobkyně dne 15. 3. 2019 (potvrzení ze dne 15. 3. 2019). Postoupení pohledávky oznámila banka žalované dne 25. 3. 2019 (oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího lístku). Dne 28. 1. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou doporučeným dopisem k uhrazení závazku (předžalobní upomínka vč. podacího lístku). 5. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, soud proto podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Stanovisko žalované soud nezjišťoval, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (výrok I.). 6. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně (bankou) a žalovanou závazek v podobě smlouvy o úvěru podle ustanovení § 497 a násl. obch. zák. účinného do 31. 12. 2013. Žalobkyně prokázala, že na základě uvedené smlouvy poskytla banka žalované smluveným způsobem přislíbené úvěrové prostředky a rovněž prokázala postoupení pohledávky z uvedeného úvěru na žalobkyni. Na žalované poté bylo, aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že neuhradila smluvené splátky tak, jak je podrobně vylíčeno ve shora citovaných žalobních tvrzeních. Žalovaná uvedená tvrzení nevyvrátila, a soud jí tak splnění povinnosti zaplatit žalobkyni dlužné splátky úvěru tak, jak je shora vylíčeno, uložil v tomto rozsudku spolu se smluvenými úroky a smluvní pokutou, která byla součástí uvedených smluvních ujednání a tudíž uzavřeno v souladu s ust. § 544 obč. zák. účinného do 31. 12. 2013. Požadavek žalobkyně na splacení dlužné částky ve shora uvedené skladbě odpovídá povinnosti žalované, k níž se v uvedené smlouvě o úvěru zavázal, tj. vrátit jistinu úvěru spolu se smluveným úrokem, který žalobkyně požadovala přiznat až od dne následujícího po postoupení pohledávky, tedy od 16. 3. 2019, přičemž v důsledku porušení povinnosti úvěr řádně splácet vznikla žalované dále povinnost k zaplacení smluvní pokuty, jež se žalobkyně domáhala a dále s ohledem na její prodlení povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, v daném případě s ohledem na vznik prodlení dle ust. § 369 obč. zák. účinného do 30. 6. 2013, který žalobkyně rovněž žádala přiznat až od 16. 3 2019 (výrok II.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 828 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 778 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 439,39 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby) a z částky 2 900 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst.