42 C 391/2022-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 22 026,41 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] to prostředky komunikace na dálku. Dne [datum] načerpal žalovaný úvěr v částce 20 000 Kč na svůj účet č. [bankovní účet]. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele. Žalovaný se zavázal hradit za poskytnutý úvěru smluvní úrok ve výši 19,99% ročně a dále měl za poskytnutí úvěru uhradit poplatek v částce 400 Kč, který byl v souladu se smlouvou o úvěru započten na první splátku úvěru. Úvěr měl být splácen v 66 pravidelných měsíčních splátkách po 512 Kč. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu uhradil 2 048 Kč, tato částka byla započtena na jistinu ve výši 365,52 Kč, na úrok ve výši 1 316,97 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 365,51 Kč. Protože byl žalovaný v prodlení s úhradou měsíčních splátek, byla mu dne 20.4.2022 a 20.5.2022 účtována smluvní pokuta 2x 500 Kč, žalovaný tyto pokuty neuhradil ani zčásti. S ohledem na trvající prodlení s úhradou měsíčních splátek zesplatnila žalobkyně poskytnutý úvěr k datu 25.7.2022. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka v celkové výši 20 026,41 Kč tvořena nesplacenou jistinou úvěru výši 19 634,48 Kč, kapitalizovaným úrokem ke dni zesplatnění v částce 1 357,44 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 34,49 Kč a smluvní pokutou v částce 1 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje (coby příslušenství žalované jistiny) sjednaný úrok ve výši 11,75% ročně z částky 19 634,48 Kč od 25.7.2022 do zaplacení, snížený v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 157/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 19 668,97 Kč od 26.7.2022 do zaplacení. V rámci písemného vyjádření ze dne 12.12.2022 doplnila žalobkyně skutečnosti ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Na základě projektu fúze ze dne 4. května 2021 došlo k fúzi sloučením [právnická osoba] [příjmení] a.s., [IČO], jakožto nástupnické společnosti se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], jakožto společností zanikající. Jmění zanikající [právnická osoba] s.r.o. přešlo na nástupnickou společnost [právnická osoba] 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí beze zbytku vyhověl. Žalobkyně prokázala, že se žalovaným dne [datum] uzavřela Smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), a to prostředky komunikace na dálku, uzavření Smlouvy doložila žalobkyně potvrzením o podepsání Smlouvy pomocí SMS klíče dne [datum], kopií občanského a řidičského průkazu žalovaného. Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala k poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému v částce 20 000 Kč, za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek v částce 400 Kč a úvěr byl úročen sazbou 19,99% ročně. Roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 22,93%. Ve Smlouvě je sjednána smluvní pokuta 500 Kč za každou opožděnou splátku úvěru. Celkově měl žalovaný k datu 20.5.2027 vrátit žalobkyni částku 33 748,64 Kč, nedílnou součást Smlouvy tvoří úvěrové podmínky, které žalobkyně rovněž předložila k důkazu. Před poskytnutím úvěru byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného s kladným výsledkem, žalovaný sdělil žalobkyni své identifikační údaje a údaje o svém zaměstnavateli, údaje o měsíčních příjmech a výdajích, když ekonomickou situaci žalovaného žalobkyně prověřila rovněž z výpisu z běžného účtu žalovaného, ze svých interních systémů a dále z lustrací v systémech ISIR a SOLUS. Protože žalovaný splnil všechny předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr žalobkyní dne [datum] vyplacen na jeho účet č. [bankovní účet] – viz potvrzení o vyplacení úvěru. Žalovaný měl úvěr splácet v 66 měsíčních splátkách v souladu se splátkovým kalendářem, tj. po 512 Kč měsíčně s účinností od 20.12.2021, protože žalovaný nehradil předepsané splátky řádně a včas, přistoupila žalobkyně dne [datum] k zesplatnění úvěru, což žalovanému oznámila přípisem ze dne 27.7.2022. Žalobkyně před zesplatněním úvěru a podáním žaloby 2x emailem vyzvala žalovaného k úhradě, kde ho zároveň informovala o hrozbě naúčtování smluvní pokuty 500 Kč za každou opožděnou platbu, poté byla jejím právním zástupcem žalovanému zaslána předžalobní upomínka ze dne 29.8.2022. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu dle tvrzení žalobkyně uhradil 2 048 Kč, tato částka byla započtena na jistinu ve výši 365,52 Kč, na úrok ve výši 1 316,97 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 365,51 Kč. Žalobkyně požaduje uhrazení částky 20 026,41 Kč, která je tvořena nesplacenou jistinou úvěru výši 19 634,48 Kč, kapitalizovaným úrokem ke dni zesplatnění úvěru v částce 1 357,44 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 34,49 Kč a smluvní pokutou v částce 1 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje (coby příslušenství žalované jistiny) sjednaný úrok ve výši 11,75% ročně z částky 19 634,48 Kč od 25.7.2022 do zaplacení, snížený v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 157/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 19 668,97 Kč od 26.7.2022 do zaplacení. 4. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a to v podobě Smlouvy a že žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl v úvěrové smlouvě úročen sazbou 19,99% ročně. Prokázáno také bylo, že žalovaný úvěr řádně nesplatil, když žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, žalobkyně tedy po právu úvěr zesplatnila k datu 25.7.2022, když k 26.7.2022 obdržela žalobkyně od žalovaného pouze 4 splátky. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 19 634,48 Kč, což je dosud nezaplacená část jistiny poskytnutého úvěru, stejně jako smluvní pokuty 1 000 Kč (tj. 2x 500 Kč za prodlení s úhradou splátek sjednaných ve Smlouvě) a dosud neuhrazené části sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 34,49 Kč, dále pak sjednaného úroku ve výši 19,99 % ročně v již kapitalizované formě ve výši 1 357,44 Kč za období do zesplatnění úvěru, jednak i od 25.7.2022 do zaplacení, přičemž toto období je úročeno sazbou nižší 11,75% ročně, a to v souladu s ustanovením § 122 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Nárok na smluvní pokutu je odvozen od ustanovení § 2048 o.z. a násl., dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně úrok z prodlení požaduje od [datum], tedy po zesplatnění úvěru. Je proto nepochybné, že v dané době již žalovaný byl v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 334 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 882 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 026,41