42 C 58/2022-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 19 663,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným dohodu o uznání dluhu. Žalovaný v ní uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem ve výši 19 663,45 Kč. Zároveň se zavázal uhradit jej v 19 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky č. 1 a 2. Žalobce se proto rozhodl využít svého smluvního oprávnění a v souladu s ustanovením § 142a občanského soudního řádu odeslal žalovanému dne 18.11.2021 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Žalovaný na svůj dluh od data uzavření dohody o uznání dluhu do data podání žaloby neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Provedeným dokazováním soud dospěl k níže uvedeným skutkovým závěrům. Žalobkyně prokázala, že žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní dohodu o uznání dluhu se splátkovým kalendářem (dále jen„ Dohoda“). Dohoda je podepsána žalovaným a žalobkyní. Žalovaný v ní uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši 19 663,45 Kč. Zároveň se zavázal uhradit jej v 19 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Z důvodu řádného nehrazení splátek dle sjednaného splátkového kalendáře přistoupila žalobkyně k zesplatnění dluhu v souladu s čl. 6 Dohody, oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 18.11.2021 bylo odesláno žalovanému spolu s předžalobní upomínkou ze dne 18.11.2021, což žalobkyně doložila dokladem o odeslání z 19.11.2021. Žalovaný se dostal dle oznámení o zesplatnění dluhu a dle Dohody do prodlení se splátkou splatnou dne 23.8.2021. Od 24.8.2021 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky, od 27.11.2021 požaduje žalobkyně rovněž uhrazení úroků z prodlení, když k úhradě dlužné částky poskytla žalovanému náhradní lhůtu do 26.11.2021. 4. K právnímu posouzení věci soud uvádí, že postupoval podle právní úpravy § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“). Podle § 2053 o.z.:„ Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“ Žalobkyně má právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 5. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] platnou dohodu o uznání dluhu se splátkovým kalendářem. Žalovaný však nehradil sjednané měsíční splátky, když se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 23.8.2021, žalobkyně proto využila svého práva zesplatnit celý dluh a zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění dluhu s možností splatit dluh v náhradní lhůtě do 26.11.2021 a předžalobní upomínku. Na svůj dluh žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy právo na úhradu dlužné částky ve výši 19 663,45 Kč. Žalovaný je povinen tuto částku uhradit. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky dne 27.11.2021, když ani v náhradní lhůtě do 26.11.2021 svůj dluh neuhradil, je tedy povinen od tohoto data uhradit žalobkyni i úroky z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení, žaloba je důvodná a proto soud její žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Ke splnění uložených povinností stanovil soud třídenní lhůtu od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 663,45 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně jako postupník obdobných typů pohledávek uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů.