8 C 149/2021-34 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26.2.2021 domáhala zaplacení částky 12 846,89 Kč s příslušenstvím za dodané služby žalovanému a další nároky na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] a platných obchodních podmínek do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], kdy žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 12546,89 Kč včetně DPH, splatnou dne 26.02.2020, částku 14 546,88 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 3, 23700 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 21.10.2019 do 04.02.2020, od které odečetla částku 2 000 Kč představující zaplacené zálohy. Tuto fakturu zaslala žalobkyně žalovanému poštovní zásilkou na sjednanou korespondenční adresu. Na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada, přičemž k úhradě zbývá částka 12 546,89 Kč. Žalovaný následně dne 13.03.2020 svůj dluh za fakturu [variabilní symbol] co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit ve třech splátkách s tím, že pokud svůj závazek ke splácení nesplní co do času a výše, pozbývá výhody splátek a žalobce je oprávněn požadovat po něm plnění zbývající části dluhu jednorázově. Žalobkyně dále dle dohody o splátkách dluhu ze dne [datum] požaduje částku 300Kč v souladu s ceníkem služeb. Výzvou ze dne 20.10.2020 zaslanou doporučeně na sjednanou doručovací adresu, byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky Na nákladech řízení pak žalobkyně požaduje přiznat částku 5446,40Kč. 2. Uplatněný nárok žalobkyně prokazuje předloženými listinami (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], Obchodní podmínky sdružených služeb, Informace pro zákazníka, Faktura [variabilní symbol], Dohoda o splátkách dluhu ze dne 13.3.2020, Ceník služeb pro produktovou řadu elektřina [anonymizováno]). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 5. Z podané žaloby a předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které a dle platných obchodních podmínek žalobkyně žalované dodávala elektřinu a další sjednané služby do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], které však žalovaný řádně nehradil. Žalovaný tak dluží na dodaných službách částku 12546,89 Kč včetně DPH, splatnou dne 26.02.2020, kdy žalobkyně žalovanému fakturou [variabilní symbol] vyúčtovala částku 14 546,88 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 3, 23700 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 21.10.2019 do 04.02.2020, od které odečetla částku 2 000 Kč představující zaplacené zálohy, kdy předmětnou částku žalovaný uznal v dohodě o splátkách dluhu ze dne 13.3.2020 a současně v dohodě o splátkách zavázala za sepis dohody uhradit částku 300Kč odpovídající částce dle ceníku služeb za sepis této dohody. Dluh žalovaný neuhradil ani k předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 20.10.2020. 6. Na základě doložených důkazů, zejména uznání dluhu ze dne 4.12.2019, a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky nebo o rozporu v předloženém vyúčtování dospěl soud k závěru, že v souladu s ustanovením §2079 o.z. a §50 energetického zákona uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] žalovaný dluží žalobkyni částku 12546,89 Kč s příslušenstvím, kdy žalovanému tak prokazatelně vznikl dluh za neuhrazení dodávky elektřiny, který uznal v dohodě o splátkách dluhu ze dne 13.3.2020 a současně se za sepis této dohody zavázal dle ceníku žalobkyně uhradit čistku 300Kč, vše v souladu s ust. § 2053 o.z., kdy uznáním dluhu nastala fikce existence závazku v době uznání, přičemž žalovaný nijak nevyvrátil existenci závazku, žalovanou částku pak k výzvám žalobkyně ani částečně nehradil. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradami jednotlivých plnění, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z., který žalobkyně požaduje od splatnosti vyfakturované částky 12 546,89 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení, přičemž jeho výše byla shledána v souladu s nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný je pak povinen uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 768 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 846,89 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem, z činnosti soudu je pak známo, že v průběhu posledních let bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodnou žalobkyni a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat jí požadované náklady.