11 C 230/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Postupitel“) uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Obsahem smlouvy o dodávkách elektřiny byl především závazek postupitele dodávat žalované elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí) v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalované odebírat elektřinu a uhradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě o dodávkách elektřiny a ve Všeobecných obchodních podmínkách postupitele. Dále je v této smlouvě sjednáno, že cena elektřiny je dána platným Ceníkem postupitele. Regulovaná složka za dopravu elektřiny je každoročně stanovována cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu a její výši tak není možné mezi stranami sjednat. Na základě zák. č. 458/2000 Sb. se skládá z plateb za stálý měsíční plat za příkon, distribuované množství (spotřebu) elektřiny, systémové služby, podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, činnost operátora trhu (OTE). Aktuální jednotková výše stanovená Energetickým regulačním úřadem pro zúčtovací období je vždy detailně rozepsaná v příslušném daňovém dokladu. Neregulovaná složka sestává z fixní měsíční částky, variabilní složky podle skutečné spotřeby energie a daně z elektřiny v zákonné výši. Na základě uzavřené Smlouvy tedy dodával Postupitel žalované energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb žalované spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 6. 2. 2020 do 12. 2. 2021 při spotřebě celkem 2 295 MWh ve výši 11 342,70 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 9 744,98 Kč činí konečná dlužná částka 1 597,72 Kč) na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Dluh se stal splatný dne 1. 3. 2021 a tvoří ho dlužná jistina 1 597,72 Kč. Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb za fakturační období od 13. 2. 2021 do 10. 5. 2021 při spotřebě celkem 0,003 MWh ve výši 421,66 Kč, na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Dluh se stal splatný dne 3. 6. 2021 [právnická osoba], dále uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu na odběrném místě [ulice a číslo] [obec]. Na základě smlouvy došlo k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem žalované spočívající v dodání energií za fakturační období od 15. 2. 2020 do 24. 1. 2021 při spotřebě celkem 1,026 MWh ve výši 2 832,61 Kč, fakturou [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky plynu. Dluh se stal splatný dne 15. 2. 2021. Dne [datum] uzavřel Postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ke dni [datum], kdy byla připsána kupní cena na účet Postupitele. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávek plynoucích ze shora uvedených Smluv. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 28. 3. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně do spisu založila všechny v žalobě označené listiny. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Z předložených listin, tj. smlouvy o postoupení pohledávek, smluv o sdružených službách dodávky elektřiny, dodávky plynu, shora označených faktur, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy v souladu s ustanovením § 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění o dodávce elektřiny a plynu do sjednaného odběrného místa. [právnická osoba] elektřinu a plyn dodala, zatímco žalovaná nezaplatila tři splatné faktury [číslo]. Tím vyvolala závazek zaplatit úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci, prokázala existenci postoupených pohledávek, jejich splatnost a tudíž i prodlení dlužníka. Soud proto její žalobě v tomto rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 851,99 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.