11 C 265/2023-17 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi [právnická osoba] a.s., [IČO] a žalovaným byla uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. Podpisem Smlouvy žalovaný vyjádřil svůj souhlas s obsahem předmětné Smlouvy a současně i s Obchodními podmínkami [právnická osoba] pro dodávky plynu a elektřiny. Na základě Smlouvy poskytovala [právnická osoba] a.s., [IČO] žalovanému služby spočívající v dodávce elektřiny a žalovaný byl povinen hradit faktury za sdružené služby dodávky. Cena za odebranou komoditu vychází z Ceníku [právnická osoba] a.s., [IČO], se kterým je žalovaný seznámil. Veškerá práva a povinnosti ze Smlouvy následně přešla na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], kdy Původní věřitel nabyl od [právnická osoba] a.s. [IČO] část jejího obchodního závodu, představující samostatnou organizační složku [anonymizována dvě slova], a to na základě smlouvy o vkladu části obchodního závodu uzavřené dne [datum]. Součástí obchodního závodu byla také Smlouva. Tato skutečnost vyplývá z obchodního rejstříku a listin v něm uložených. [právnická osoba], [IČO] i Původní věřitel jsou dodavateli komodity, přičemž jejich práva a povinnosti jsou stanoveny zejména zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v platném znění. Dodavatel nemá právo jakkoliv manipulovat s měřícím zařízením, ani s dalším majetkem distributora. Distributor, který spadá pod pravomoc Energetického regulačního úřadu, poskytuje dodavateli informace o množství odebrané komodity. Dodavatel takto dodané podklady přepočítá dle konkrétního ceníku toho kterého tarifu (to znamená, že s nimi dále nemůže manipulovat) a neodpovídá za chybně měřící zařízení. Distributoři jsou počtem omezeni a nelze si je vybrat, na rozdíl od dodavatelů. Distributoři jsou určeni rozhodnutím energetického regulačního úřadu dle územního rozvržení. Žalovaný je v prodlení s platbou částky vyúčtované za spotřebu elektřinu ve výši 2 512 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] (s datem splatnosti 2020 -09-25) – tímto dokladem byly vyúčtovány regulované platby (distribuce, systémové služby, apod.) a zároveň odebraná komodita na odběrném místě, které se nachází na adrese [adresa žalovaného] (EAN [číslo]). Pohledávka byla žalobkyni postoupena Původní věřitelkou na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Dodatku č. 2 k této smlouvě ze dne [datum]. Postoupení pohledávky žalobkyně dokládá Oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila v žalobě označené listiny, tj. Smlouvu [číslo] Fakturu [číslo] Předžalobní upomínku a Doklad o odeslání předžalobní upomínky. Z předložených listin soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu v souladu s ustanovením § 50 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění o dodávce elektřiny do sjednaného odběrného místa. [právnická osoba], elektřinu dodala, zatímco žalovaný nezaplatil splatnou fakturu. Tím vyvolal závazek zaplatit úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci, existenci pohledávky, její splatnost a tudíž i prodlení dlužníka. Soud proto žalobě vyhověl. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 512 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.