11 C 379/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] distančním způsobem na adrese [webová adresa]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 6 000 Kč s možností postupného čerpání a Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky Žalobkyně, s nimiž byla Žalovaná v souladu s čl. VIII před podpisem Smlouvy seznámena, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijala zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných podmínkách a Sazebníku stanoveny. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí Žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých Žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Žalovaná se sekundárně jednoznačně identifikovala (potvrdila správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení). Úvěr byl vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne [datum], v částce 3 000 Kč. Žalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolila v souladu s čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku Službu“ Klidné spaní” za poplatek ve výši 440 Kč. Požádala o odklad splatnosti úvěru celkově o 330 dní. V souladu s čl. 2 Sazebníku, splatnost úvěru nastala tedy dne 10. 12. 2021. Žalovaná splatila celkem 7 260 Kč, jež byla použita nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně měla ke dni sepisu žaloby nesplacenou pohledávku ve výši 6 101,90 Kč složenou z jistiny 3 000 Kč, Poplatku za poskytnutí úvěru 870 Kč, Poplatku za službu„ Klidné spaní“ 440 Kč a účelně vynaložených nákladů 1785 Kč. Žalovaná se do prodlení dostala dne 10. 12. 2021, kdy neuhradila částku ve výši 4 310 Kč. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení úhradu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaná se dostavila k nařízenému ústnímu jednání. Potvrdila, že od žalobkyně převzala 3 000 Kč. Do okamžiku, kdy se dostala do finančních potíží, splácela. Je matkou dvou nezletilých dětí a žije s jejich otcem. Doplnila, že žalobkyni poukázala víc, než od ní obdržela. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru [číslo] Všeobecnými obchodními podmínkami, Sazebníkem a předžalobní upomínkou s dokladem o odeslání. Zjistil, že žalobkyně poukázala žalované na osobní účet 15. 12. 2020 částku 3 000 Kč. Kč. Učinila tak s odkazem na smlouvu, uzavřenou prostřednictvím internetové stránky. Smluvní ujednání odkazuje na Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalobkyně dovozuje, že se účastníci dohodli na poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 870 Kč, poplatku za službu Klidné spaní 440 Kč, na zákonném úroku z prodlení, na účelně vynaložených nákladech 1 785 Kč a na smluvní pokutě. Odkaz na Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník činí smlouvu o úvěru ze dne [datum] absolutně neplatnou. Poplatky za sjednané služby soud považuje za skryté úročení (zvýšení ceny peněz). Jedná-li se o skryté navýšení úročení, nejde o ujednání souladné s dobrými mravy. Dobrověrný podnikatel by neměl potencionálním klientům abstraktně formulované služby nabízet. Protože žalobkyně je nebankovní institucí, soud dovozuje, že poplatek za poskytnutí úvěru (cenu peněz) nelze oddělit od ostatních poplatků a proto je absolutně neplatná celá smlouva včetně ujednání o smluvní pokutě. Žalovaná obdržela částku 3 000 Kč. Žalobkyni vyplatila 7 260 Kč. V souladu s ustanovením § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru lze sjednat smluvní pokutu. Podle ustanovení § 122 odst. 3 tohoto právního předpisu souhrn smluvních pokut nesmí přesáhnout součin č. 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně takto stanovený limit nepřesahuje, avšak soud dovozuje, že uvedená informace o omezení výše smluvní pokuty musí být uvedena přímo ve smlouvě. Uvedené ujednání nebrání žalobkyni uplatnit smluvní pokutu v samostatném řízení. Z toho vyplývá závěr, že soud i ujednání o smluvní pokutě v podobě formulované ve smlouvě považuje za odporující dobrým mravům. Podle ustanovení § 558 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalovaná žalobkyni nic nedluží, a proto soud žalobu zcela zamítnul. Závěrem soud zdůrazňuje, že podání žaloby v situaci, kdy žalobkyně od žalované získala o 4 260 Kč víc, než jí poskytla, nemá s dobrými mravy nic společného. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšná žalovaná žádné náklady řízení ve sporu nevynaložila.