11 C 63/2023-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce podal návrh na snížení výživného, které platí svému zletilému synovi. V důsledku onemocnění u něho došlo ke značnému snížení příjmu. S přihlédnutím ke svým možnostem navrhnul výživné snížit na 2 000 Kč měsíčně. Vyživovací povinnost byla vyměřena rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 5. 12. 2019 č. j. 10 C 302/2019 – 8 částkou 4 500 Kč od 1. 10. 2019 měsíčně. 2. Žalovaný ve své první reakci vyslovil se snížením výživného nesouhlas. Uvedl, že se studiem připravuje na výkon budoucího povolání. 3. V průběhu ústního jednání žalobce vypověděl, že je v pracovní neschopnosti od září 2022. Nedokáže odhadnout, jak se bude vyvíjet jeho sociální situace. U zaměstnavatele se mzda pohybuje kolem 20 000 Kč měsíčně čistého. Žalobce je ženatý, manželka pracuje. Žádné děti již nevychovávají. Splácí úvěr, který pochází z rozvedeného manželství s matkou žalovaného. Zbývá doplatit kolem 80 000 Kč. 4. Žalovaný v průběhu ústního jednání uvedl, že chápe situaci, do níž se žalobce dostal a projevil ochotu snížit výživné na 3 500 Kč maximálně 3 000 Kč měsíčně. Studuje v [obec]. Odmítl soudu sdělit adresu, na které se přes týden zdržuje. Uvedl však, že bydlí s partnerkou, s níž hospodaří. Neví, kolik si vydělává. On sám chodí na brigády a měsíčně dosáhne příjmu 8 000 Kč - 10 000 Kč v McDonalds. 5. K výzvě soudu žalovaný sdělil, že po maturitě na ISŠTE v [obec] nastoupil v [obec] studium elektrotechniky a informatiky na Západočeské univerzitě. Školu opustil a přestoupil do [obec], kde ve školním roce 2020 2021 začal studovat na Přírodovědecké fakultě informační systém. V následujícím školním roce 2021 2022 nastoupil na stejné fakultě v oboru informatika, matematika pro vzdělání. I toto studium opustil a ve školním roce 2022 /2023 navštěvuje Filozofickou fakultu stejné univerzity, obor historie. Přiznává, že to je jeho poslední šance. K ověření tvrzení žalovaného si soud vyžádal podrobnou zprávu z Univerzity J. E. Purkyně v [obec]. Vyplývá z ní, že první obor žalovaný opustil na základě svého rozhodnutí. Druhý z důvodu nesplnění studijních podmínek. 6. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 911 téhož právního předpisu výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Předpokladem pro vyměření výživného rodiči je řádné studium potomka. Žalovaný rozhodně řádně nestuduje. Je v prvním ročníku bakalářského vysokoškolského studia, když už celkem třikrát neuspěl nebo se sám rozhodl změnit obor. Podle ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný svým přístupem ke studiu ztratil nárok na výživné od rodičů. Rozhodování o výši výživného pro zletilé děti je sporným řízením, v němž je soud vázán návrhem žalobce. Jestliže se v tomto případě žalobce domáhá snížení výživného na částku 2 000 Kč měsíčně, je jeho návrh zcela oprávněný, a proto mu soud vyhověl. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že vyživovací povinnost k žalovanému má i jeho matka a že je schopen si při studiu vydělávat 8 000 Kč – 10 000 Kč měsíčně. Žije ve společné domácnosti s partnerkou, s níž se dělí o náklady. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšný žalobce žádné náklady řízení nevynaložil.