16 C 250/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu částky 3 179 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. 2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 3. Žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem„ Životní pojištění“, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala za smlouvou stanovených podmínek poskytnout žalovanému sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal hradit předchůdkyni žalobkyně od [datum] částku 793 Kč měsíčně. Žalovaný však smluvenou částku předchůdkyni žalobkyně neuhradil. Předchůdkyně žalobkyně následně převedla na žalobkyni právo domáhat se na žalovaném zaplacení smluvené částky. Žalobkyně před podáním žaloby neúspěšně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 4. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o životním pojištění [číslo] kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo smluveno jako měsíční, přičemž počátek prvního pojistného období byl stanoven na [datum]. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 1. 11. 2021 neuhradil sjednané pojistné v celkové výši 793 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně proto pojistnou smlouvu se žalovaným ukončila ke dni 1. 6. 2022. Předchůdkyně žalobkyně následně převedla na žalobkyni právo domáhat se na žalovaném zaplacení smluvené částky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 179 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 3 179 Kč od 18. 4. 2022 do zaplacení představující neuhrazené pojistné za období od 1. 11. 2021 do 1. 6. 2022. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.