20 C 103/2023-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 1 215 Kč s příslušenstvím jako dlužných televizních poplatků za měsíce březen až listopad roku 2022 vždy po 135 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucího z každé jednotlivé dlužné platby ode dne následujícího po její splatnosti do 14. 04. 2023 s tím, že takto stanovený úrok z prodlení představuje 119,33 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný je fyzická osoba – poplatník televizního poplatku, který oznámil žalobkyni, že se stal vlastníkem televizního přijímače a splnil tak dne 01.09.2010 oznamovací povinnost dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ Zákon o TV poplatcích“). Měsíční výše televizního poplatku dle ustanovení § 6 Zákona o TV poplatcích činí 135 Kč. Dle ustanovení § 7 odst. 2 Zákona o TV poplatcích je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Dle ustanovení § 7 odst. 4 Zákona o TV poplatcích může poplatník po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit televizní poplatek předem za více měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Poplatník tak může hradit 135 Kč/měsíc nebo 405 Kč/čtvrtl nebo 810 Kč/polole nebo 1620 Kč/rok vždy z každého televizního přijímače podléhajícího poplatkové povinnosti. Žalovaný neplní zákonem stanovenou povinnost, neboť je v prodlení s placením televizního poplatku a k dnešnímu dni dluží žalobkyni částku 1215,00 Kč z titulu neuhrazených televizních poplatků za následující období: Rok Měsíc Předpis poplatku (Kč) Dlužná částka (Kč) 2022 03 135,00 135,00 2022 04 135,00 135,00 2022 05 135,00 135,00 2022 06 135,00 135,00 2022 07 135,00 135,00 2022 08 135,00 135,00 2022 09 135,00 135,00 2022 10 135,00 135,00 2022 11 135,00 135,00 Z případných mimořádných plateb žalovaného byly uhrazeny nejstarší dlužné částky. Žalovaný v minulosti televizní poplatky řádně hradil, což žalobkyně dokládá rovněž přehledem předpisů a plateb. Dle ustanovení § 7 odst. 2 Zákona o TV poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle ustanovení § 10 Zákona o TV poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků předžalobní upomínkou a poskytla žalovanému přiměřenou lhůtu k úhradě dluhu. Žalovaný na tuto předžalobní upomínku nereagoval a dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně je oprávněna na základě předpisů práva občanského požadovat úrok z prodlení. Žalobou nárokovaná výše úroků z prodlení odpovídá právním předpisům platným a účinným v rozhodném období. Žalobkyně současně v návaznosti na výše uvedené zákonný úrok z prodlení kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu 14.4.2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaný je žalobkyní evidována jako poplatník televizního poplatku s tím, že jako televizní poplatník se přihlásil v měsíci říjnu roku 2010. Uvedené zjištění vyplývá z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisu z evidence České televize předloženého žalobkyní. Dále soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní prostřednictvím upomínky ze dne 17. 1. 2023 vyzván žalobkyní k úhradě dlužných televizních poplatků v celkové výši 1 215 Kč. V uvedeném přípisu byly připojeny další informace pro zaplacení této částky, a to číslo účtu a variabilní symbol pro případnou platbu. Uvedený přípis byl žalovanému doručen dne 27. 1. 2023 elektronicky, jak vyplývá z příslušné elektronické doručenky prokazující doručení uvedené upomínky. 4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní přijímač. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného nemá soud pochybnosti o vypovídací hodnotě důkazu předloženého žalobkyní, a to o zmíněném výpisu z evidence televizních poplatků týkajícího se žalovaného, přičemž žalobkyně je podle ustanovení § 8 zmíněného zákona o rozhlasových a televizních poplatcích správcem evidence poplatníků televizních poplatků. Televizní poplatek byl podle ustanovení § 7 odst. 2 zmíněného zákona splatný nejpozději do 15 dne každého kalendářního měsíce. Za období, za které žalobkyně požaduje úhradu dlužných televizních poplatků, představovala výše televizního poplatku podle ustanovení § 6 uvedeného zákona 135 Kč měsíčně, a soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit ze shora uvedené období dlužné televizní poplatky v celkové výši 1 215 Kč Vedle dlužných televizních poplatků soud dále žalovanému podle návrhu žalobkyně uložil povinnost zaplatit z každého dlužného poplatku úrok z prodlení určený předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 obč. zák., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, přičemž výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízením č. 351/2013 Sb.). Úroky z prodlení jdoucí ode dne následujícího po splatnosti televizního poplatku do dne 15. 02. 2022 v daném případě představují žalobkyní požadovanou částku 119,33 Kč. Žalobkyně byla totiž oprávněna domáhat se jako provozovatel televizního vysílání těchto nároků dle ust. § 10 uvedeného zákona, neboť žalovaný jako poplatník dlužné poplatky nezaplatil ani v přiměřené lhůtě na základě její výzvy. 5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšné účastnici sporu. Tyto náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta za zastupování žalobkyně v řízení dle vyhl. č. 176/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů za dva úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení písemného podání ve věci samé po 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 zmíněného advokátního tarifu spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení §14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Spolu s příslušnou DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu tyto náklady představují 1 126 Kč a žalovaný je povinen tuto částku uhradit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal žádné důvody pro stanovení lhůty jiné, než zákonem podpůrně určené lhůty třídenní.