20 C 207/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 11 276,67 Kč s příslušenstvím. Žalobu dále odůvodnila tak, že:„ Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek účinné ode dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále jen„ Banka“), podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], zapsaná u MS v [obec], v odd. A [číslo]. Žalovaný dne [datum] prostřednictvím Žádosti/ Smlouvy o klasickém úvěru [číslo] (dále jen„ Žádost“) požádal Banku o poskytnutí úvěru. Žalovaný v Žádosti uvedl údaje o své osobě a zaměstnání včetně příjmů a výdajů, kdy prohlásil, že uvedené údaje jsou úplné a pravdivé, a že žádné relevantní informace nezamlčel. Žádosti žalovaného bylo ze strany [příjmení] vyhověno a její akceptací došlo mezi Bankou a žalovaným k uzavření Smlouvy o klasickém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě, které se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 098,00 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 19,33 % p.a. v pravidelných 11. měsíčních splátkách ve výši 1 197,00 Kč, a to dle Smlouvy, Rámcové smlouvy, Produktových podmínek a Všeobecných obchodních podmínek. Žalobce sděluje, že právní předchůdce žalobce, při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem v Žádosti/ Smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žádost klienta byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi Banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta Banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla Bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, Banka žádosti klienta vyhověla. Banka svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla tím, že na bankovní účet zprostředkovatele/žalovaného zaslala dne [datum] částku ve výši 11 098,00 Kč. Žalovaný však úvěr dle smluvních podmínek nesplácel a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila Banka v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami dne 30.06.2022 k zesplatnění úvěru. Dlužná částka ve výši 11 276,67 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 958,13 Kč, pokut ve výši 0,1 % dle čl. VII. odst. 8. Smlouvy ve výši 142,54 Kč, pojistného ve výši 7,99 % dle čl. III. odst. 4. Smlouvy ve výši 176,00 Kč. Kapitalizovaný smluvní úrok ke dni 30.06.2022 ve výši 250,42 Kč se skládá z úroku ve výši 19,33 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet spolu se splátkou jistiny dle podmínek Smlouvy vždy k 17. dni v měsíci, přičemž dle téhož ustanovení se řádné úroky, počítané vždy z aktuální výše celkové jistiny na bázi (výše jistiny) * úroková sazba 19,33 % ročně / 360 * 30 dní, stávají součástí jistiny vždy k poslednímu dni v měsíci.“. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu označenou jako Smlouva o klasickém úvěru [číslo]. V uvedené smlouvě se označená společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 098 Kč za účelem úhrady prodejní ceny zboží. Žalovaný se v případě čerpání uvedených peněžních prostředků zavázal tyto prostředky vrátit v jedenácti měsíčních splátkách 1 109 Kč měsíčně, tedy celkem 12 199 Kč, a to vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 1. 2022. Žalovaný se zároveň zavázal hradit měsíční úhradu za pojištění ve výši 7,99 % z měsíční splátky, neboť součástí smlouvy bylo pojištění za sjednaných podmínek, tzv. RPSN byla vyjádřena jako 22,59 a roční úroková sazba 19,33 % ročně. Součástí uvedené smlouvy byly údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného a to druh jeho zaměstnání včetně čistého příjmu a celkových nákladů na domácnost. Soud dále zjistil, že uvedená společnost uvedla vyhodnocení bonity klienta, přičemž dále vzala v úvahu skutečnost, že žalovaný neměl poskytnuté dosud žádné úvěry. Shora zmíněné pojištění vyplývalo z Rámcové smlouvy uzavřené mezi uvedenou společností a společností [právnická osoba] Soud dále zjistil, že uvedená společnost vedla pro žalovaného úvěrový účet pod [číslo] z něhož vyplývá, že dne [datum] byly skutečně žalovaným požadované peněžní prostředky ve výši 11 098 Kč převedeny ve prospěch společnosti, která dodala žalovanému zboží, jehož kupní cenu hradil z poskytnutých peněžních prostředků. Z uvedeného výpisu za období od [datum] do stavu ke dni 18. 5. 2022 vyplývá, že žalovaný dluží 11 527,09 Kč, a to při zohlednění nesplacené jistiny a z postupně připsaných částečných plnění. Soud dále zjistil, že prostřednictvím písemného sdělení ze dne 24. 5. 2022 [právnická osoba] [anonymizována tři slova] oznámila žalovanému, že od úvěrové smlouvy [číslo] odstupuje, a to pro prodlení se splácením úvěru, a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 11 528 Kč složené z dlužných měsíčních splátek úvěru ve výši 5 091 Kč naběhlé po lhůtě splatnosti a vyčíslené ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, dále úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy ve výši 6 295 Kč a smluvní pokuty ve výši 143 Kč. Soud dále zjistil, že součástí zmíněné úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky platné od1. 12. 2016, která možnost odstoupení ze strany banky pro neplacení upravovala v jejím článku VII. Zmíněné Všeobecné obchodní podmínky dále odkazovali na Sazebník poplatků. Samotná smlouva dále obsahovala ujednání o smluvní pokutě za prodlení s úhradou splatné splátky, a to ve výši 0,1 % denně a dalších poplatků spojených s vymáháním splatného závazku a poplatku za zaslání upomínky. Soud dále zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným ze shora označené smlouvy o úvěru. Oznámení o tomto postoupení učinila žalobkyně prostřednictvím přípisu ze dne 26. 7. 2022 zaslaného žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě. 4. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění má soud za to, že uzavřením smlouvy mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným byl vznikl závazek v podobě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. obč. zák., na základě kterého uvedená společnost plnila svůj závazek poskytnout žalovanému peněžní prostředky, a v daném případě účelově vázané na úhradu kupní ceny specifikovaného zboží. Žalobkyně prokázala, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako úvěrující peněžní prostředky poskytla tak, jak bylo zaznamenáno v příslušném výpisu z úvěrového účtu, který žalovaný nezpochybnil, a soud tak vychází z toho, že uvedený dokument má dostatečnou vypovídací hodnotu o stavu úvěrových prostředků včetně plateb, které byly v jeho prospěch ze strany žalovaného zaúčtovány. Soud dále dospěl k závěru, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako úvěrující v souladu se smlouvou a navazujícími Všeobecnými obchodními podmínkami pro porušení povinnosti žalovaného splácet peněžní prostředky dohodnutým způsobem o smlouvě odstoupila, a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně smluveného úroku a dalších plateb, tj. pojistného ve sjednané výši. Soud dále dospěl k závěru, že uvedené ujednání o smluvní pokutě je v souladu s ustanovením § 2048 obč. zák., rovněž v tomto směru shledal žalobu jako důvodnou. Jelikož žalovaný na svoji obranu nepředestřel vůbec řádné tvrzení, neboť soudního se vůbec aktivně neúčastnil, vyhověl soud požadavku žalobkyně, neboť dále dospěl k závěru, že jí předložená smlouva o postoupení pohledávek představuje smlouvu, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele uvedeného závazku podle ustanovení § 1879 obč. zák. Žalovanému tedy soud uložil povinnost zaplatit dosud nesplacené peněžní prostředky spolu s dlužným pojistným a vyčíslenou smluvní pokutou ve prospěch žalobkyně jako nového věřitele. Soud rovněž vyhověl požadavku žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit z dlužných peněžních prostředků smluvený úrok a úrok z prodlení. Úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. ve výši, v jaké jej požaduje žalobkyně, žalovaný povinen zaplatit dle ustanovení § 1970 obč. zák. Požadovaný úrok jako cena peněžních prostředků vyplývá přímo ze smlouvy. V této části však soud žalobě vyhověl pouze částečně, neboť podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, u dluhů ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odp