20 C 79/2023-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 8 299,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]) se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [rok] [číslo] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 8299.92 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 2022 -11-27. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 8299.92 Kč a splatností dne 2022 -11-27. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2022 -12-22. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 8299.92 Kč nejpozději splatných dne 2022 -11-27.“. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádná ze shora citovaných žalobních tvrzení tedy jako pravdivá nepotvrdil, a soud tak skutkový stav věci zjišťoval pouze na základě důkazů předložených žalobkyní. 3. S ohledem na povahu požadavku žalobkyně se soud přednostně při zjišťování skutkového stavu věci zaměřil na hodnocení toho, zda žalobkyně předložila dostatečné důkazy svědčící o existenci úvěrového závazku vzniklého mezi žalovaným a tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti [právnická osoba]. Zjevně k prokázání žalobního tvrzení, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru, předložila žalobkyně soudu dokument označený jako ÚVĚROVÁ SMLOUVA VZTAHUJÍCÍ SE NA KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENÁ S KLIENTEM DNE [datum]. V uvedené smlouvě je skutečně jako věřitel uvedena společnost [právnická osoba] a jako klient žalovaný. Uvedená smlouva obsahuje ujednání o tom, že klient souhlasí s uzavřením úvěrové smlouvy v souladu se Standardními podmínkami a příslušným standardním evropským dokumentem o spotřebitelských úvěrech s tím, že smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Ve smlouvě je uveden údaj o maximálním úvěrovém limitu ve výši 25 000 Kč a termín splatnosti je stanoven na 15 dní od data Výpisu. Smlouva dále obsahuje ujednání o minimální částce platby, výpůjční úrokové sazbě a tzv. RPSN a dále celkově splatné částce ve výši 44 899,34 Kč založené na předpokladu poskytnutí úvěrové výši 25 0000 Kč a roční nominální úrokové sazbě ve výši 146,949 % ve výši 19 899,34 Kč. V rubrice určené pro žalovaného jako klienta je uvedeno jeho jméno, dále adresa bydliště, rodné číslo, e-mailová adresa a telefonní číslo. Soud měl dále od žalobkyně k dispozici dokument vyhotovený v anglickém jazyce označený jako,,Loan application info“, který obsahuje především personálie žalovaného, a to včetně bankovního účtu [číslo]. Soud dále zjistil, že [právnická osoba] vyhotovila dokument označený jako Platební informace, v němž uvedla aktuální částku k úhradě k datu splatnosti ve výši 16 764,66 Kč, celkovou dlužnou částku k datu splatnosti 37 091,91 Kč, dále číslo účtu a variabilní symbol pro platbu a dále seznam peněžních transakcí za období od 25. 7. 2022 do 27. 11. 2022 představující zjevně skladbu požadované dlužné částky, do níž byla dále zahrnuta náhrada účelně vynaložených nákladů a úroky za období čerpání. Soud měl dále k dispozici dokument v podobě tabulky bez bližšího označení obsahující přehled, resp. skladbu dlužné částky s tím, že v této tabulce je zaznamenán výběr ve výši 25 000 Kč dne [datum] a dále na vrub tohoto seznamu jsou zaúčtovány jednotlivé dlužné částky označené jako Jistina, Náhrada účelně vynaložených nákladů a Úrok s tím, že poslední položku tvoří údaj o odprodané částce ve výši 8 299,92 Kč. Z obsahu této listiny, jak již soud naznačil, není zjevné, z jakých zdrojů pochází a kdo ji vyhotovil. Soud měl dále od žalobkyně k dispozici smlouvu označenou jako Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum], jejímž předmětem bylo postoupení nesplacených spotřebitelských úvěrových pohledávek specifikovaných v příloze této smlouvy, přičemž v připojeném seznamu je uvedena rovněž pohledávka za žalovaným ve výši 8 299,92 Kč, identifikovaná variabilním symbolem [číslo] a dalším [číslo]. Soud dále zjistil, že se tvrzená právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], na žalovaného obrátila s oznámením o postoupení pohledávky [číslo] to prostřednictvím dopisu ze dne 22. 12. 2022, v němž vyzvala žalovaného k úhradě částky 36 799,92 Kč do tří dnů na vymezený bankovní účet. Sama žalobkyně se obrátila na žalovaného prostřednictvím výzvy ze dne 22. 12. 2022 představující předžalobní upomínku, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě celkové částky 47 253,92 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny 37 799,92 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 10 454 Kč. 4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi její tvrzenou právní předchůdkyní a žalovaným vznikl závazek v podobě smlouvy o úvěru, který by soud mohl případně posoudit jako úvěr dle ustanovení § 2395 obč. zák. Soud nezpochybňuje, že smlouvu uvedeného obsahu a povahy lze uzavřít za pomoci prostředků dálkové komunikace, tj. způsobem popsaným v žalobě. Žalobkyně však soudu předložila doklady, z nichž není patrno, že se jedná o právní jednání žalovaného, kterým by přistoupil ke smlouvě tvrzeného obsahu, tedy proces uzavírání smlouvy sice obecně popisuje, ale důkazy o uzavření smlouvy v konkrétním případě neoznačuje. Žalobkyní předložené doklady mají vypovídací hodnotu pouze v tom směru, že z nich jsou patrné personálie žalovaného a další údaje s tím související, jejichž věrohodnost však soud nemůže ověřit. Důkazem o existenci úvěrového závazku, ani důkazem o poskytnutí úvěrových prostředků nemůže být doklad v podobě zmíněného přehledu transakcí, v němž je zaznamenáno čerpání úvěru a dále náklady na jeho vymáhání atd., neboť uvedený doklad je pouze jednostrannou evidencí, a soud se může pouze domnívat, že se jedná o vnitřní evidenci tvrzené právní předchůdkyně žalobkyně. Soud nemůže nařizovat žalobkyni, jaké důkazy má k prokázání svých sporných tvrzení předložit, avšak může pouze naznačit, že důkazním standardem v úvěrových vztazích je např. bankovní výpis o čerpání peněžních prostředků apod. Soud tak zjištěný skutkový stav hodnotí a shrnuje tak, že žalobkyně předložila důkazy, z nichž má soud za prokázané pouze to, že žalobkyně, resp. její tvrzená právní předchůdkyně má k dispozici část osobních údajů žalovaného, z nichž některé, jako např. číslo účtu, číslo mobilního telefonu a e-mailovou adresu nelze bez dalšího ověřit. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o poskytnutí jakýchkoliv peněžních prostředk