22 C 108/2022-56 — Okresní soud v Sokolově

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 374 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že na základě nájemní smlouvy z 6. 11. 2013 byl žalovaný nájemcem bytu [číslo] na adrese [ulice] v [obec]. Žalovaná užíval uvedený byt i po skončení nájemního poměru, a to bez právního důvodu, čímže se bezdůvodně obohacoval na úkor žalobce jako vlastníka bytu. Za období od 1. 1. 2021 do 18. 2. 2021 se takto žalovaný obohatil na úkor žalobce o částku 5 374 Kč za spotřebu služeb. Žalovaný uvedený dluh neuhradil ani přes písemnou upomínku ze strany žalobce. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky byla dne 6. 11. 2013 uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobce pronajímal žalovanému byt [číslo] o velikosti 2+1, v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 1. 2014 a byl v souladu se smlouvou příslušnými dodatky prodlužován, a to až do 31. 1. 2019, kdy nebyl prodloužen pro nezaplacení sjednaných plateb. Žalovaný byt vyklidil až 18. 2. 2021. Dle vyúčtování služeb za rok 2021 činí nedoplatek na službách (osvětlení, úklid, studená a teplá voda, teplo atd.) 5 374 Kč. Vyúčtování bylo splatné dne 31. 7. 2022. Upomínkou ze dne 8. 8. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Soud tak učinil skutkový závěr shodný s žalobou. Podle ustanovení § 2291 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky existoval nájemní vztah, který skončil dne 31. 1. 2019, žalovaný však nepředala žalobci byt při skončení nájmu a k předání došlo až dne 18. 2. 2021. Za období od 1. 1. 2021 do 18. 2. 2021 žalovaný v souvislosti s užíváním bytu spotřeboval služby v celkové výši 5 374 Kč, v rozsahu této částky se tak na úrok žalobce obohatil a je povinen mu tuto částku zaplatit. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 374 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.