22 C 81/2022-47 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 355 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 6. 1. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen "ZOPV"). Žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ Vozidlo“), neměl k Vozidlu od [datum] do [datum] (celkem 65 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv bylo Vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni za každý den částku 47 Kč, celkem tedy 3 055 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s datem splatnosti 5. 1. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože mu dne 31. 5. 2022 byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru shodnému s žalobou, a to v rozsahu zaslaných výzev a upomínek žalovanému. Soud však nemohl učinit skutkový závěr shodný s žalobou ohledně skutečnosti, kdo byl vlastníkem (provozovatelem) Vozidla v žalovaném období, resp. že jím byl právě žalovaný a to po celou dobu, tedy od [datum] do [datum], neboť z dostupných informací z RSV (registru silničních vozidel) soud zjistil, že jako vlastník Vozidla byl v této době evidován [jméno] [příjmení], ze smlouvy [číslo] předložené [právnická osoba], soud zjistil, že pojištění odpovědnosti Vozidla sjednal jako vlastník od 22. 2. 2020 žalovaný, ze sdělení [právnická osoba] pak vyplývá, že pojištění zaniklo k 10. 7. 2020 z důvodu neplacení pojistného, a ze smlouvy [číslo] předložené [právnická osoba] soud zjistil, že pojištění odpovědnosti Vozidla sjednal jako vlastník [jméno] [příjmení], ze sdělení [právnická osoba] pak vyplývá, že pojištění zaniklo k 4. 5. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Na základě těchto zjištění nemohl soud učinit jednoznačný závěr o tom, že žalovaný byl od [datum] do [datum] vlastníkem Vozidla, neboť vlastnictví Vozidla žalovaným z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, soud si proto vyžádal informace z RSV, které vlastnictví Vozidla žalovaným rovněž neprokazují, na návrh žalobkyně pak soud vyžádal pojistnou smlouvu [číslo] od [právnická osoba], ze které vyplývá pouze skutečnost, že žalovaný byl vlastníkem vozidla ke dni uzavření smlouvy, tedy ke dni 22. 2. 2020, s ohledem na skutečnost, že pojištění zaniklo z důvodu neplacení pojistného, pak nelze přesně určit, do kdy byl žalovaný vlastníkem vozidla, když z pojistné smlouvy [číslo] kterou si soud na základě informací zjištěných ve spise (konkrétně z výzvy žalobkyně k zaplacení příspěvku do garančního fondu ze dne 22. 10. 2020) vyžádal od [právnická osoba], vyplývá, že nejpozději od 14. 9. 2020 byl vlastníkem [příjmení] [jméno] [příjmení], nikoliv žalovaný. Z provedených důkazy tak nelze učinit jednoznačný závěr, do kdy byl žalovaný vlastníkem Vozidla. Podle ustanovení § 1 odst. 2 ZOPV Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, (odst. 1), může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (odst. 2). Podle ustanovení § 4 odst. 1 ZOPV jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] [název žalobkyně] – dle ust. § 1 odst. 1 písm. b) ZOPV) příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobě není možné vyhovět, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem Vozidla. K projednání věci nařídil soud jednání, ke kterému se žalobkyně nedostavila, omluvila se, ale nepožádala o odročení jednání, soud jí proto nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání tvrzení, že žalovaný byl po celé období od [datum] do [datum] vlastníkem Vozidla. Soudu proto nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.