23 C 290/2023-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 620 Kč z titulu neuhrazené ceny dodaného plynu a souvisejících služeb. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně a žalovaný se dne 21. 6. 2019 písemně dohodli, že žalobkyně bude po dobu 12 měsíců, přičemž uvedená doba se bude po jejím uplynutí automaticky prodlužovat, dodávat do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], (dále jen„ odběrné místo“), plyn a poskytovat služby dodávky plynu a žalovaný bude za odběr toho plynu a s tím související poskytnuté služby platit cenu stanovenou v cenících žalobkyně a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. V odběrném místě bylo za období od 24. 1. 2020 do 28. 5. 2020 spotřebováno 5 131,16 kWh plynu v ceně 7 799 Kč. Po odečtení žalovaným zaplacených záloh byl žalovaný prostřednictvím vyúčtování žalobkyně vyzván k úhradě ceny za dodaný plyn a související služby ve výši 6 620 Kč, a to do 29. 6. 2020. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaný, a to i přes opakovanou výzvu žalobkyně, do dne vyhlášení rozsudku uhradil na předmětnou cenu více než žalobkyní tvrzených 2 000 Kč. 5. S ohledem na skutkový závěr uvedený shora a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o sdružených službách dodávky plynu (§ 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)). V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako obchodník s plynem a žalovaný jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností její automatické prolongace. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat do odběrného místa sdružené služby dodávek plynu a žalovaný se zavázal za dodaný plyn a s jeho dodávkou spojené služby řádně a včas platit žalobkyní a Energetickým regulačním úřadem stanovenou cenu. Žalovaný však žalobkyní řádně vyúčtovanou cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb za období od 24. 1. 2020 do 28. 5. 2020 ve výši 6 620 Kč se splatností do 29. 6. 2020 neuhradil (§ 1958 o. z.). Jelikož z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný na výše uvedenou cenu uhradil více než částku 2 000 Kč, zavázal jej k tomu soud k úhradě zbývající části neuhrazené ceny tak, jak je v podrobnostech uvedeno výše, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 620 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení. 6. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 620 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.