42 C 76/2023-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 260,70 Kč s úrokem z prodlení dle předpisů občanského práva. Žalobu odůvodnila tím, že žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru elektrické energie [číslo] dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], za období od 11.3.2022 do 3.7.2022 vystavila dne 11.7.2022 žalované fakturu [číslo] znějící na částku 2 260,70 Kč splatnou 1.8.2022. Žalovaná přes zaslané upomínky, vč. předžalobní výzvy ze dne 3.11.2022, dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávkách elektřiny ze sítí nízkého napětí, na základě které se žalobkyně zavázala od tohoto data dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (dále jen„ odběrné místo“), elektřinu, a to na dobu neurčitou, a žalovaná se zavázala za elektřinu a související služby zaplatit cenu určenou žalobkyní. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebovanou elektřinu a související služby - za období od 11.3.2022 do 3.7.2022 fakturou ze dne 11.7.2022 [číslo] znějící na částku 2 260,70 Kč splatnou 1.8.2022. Žalobkyně zaslala prokazatelně žalované předžalobní výzvu ze dne 3.11.2022, ze které vyplývá, že žalovaná výše uvedené vyúčtování neuhradila. Soud tak dospěl ke skutkovým závěrům shodným jako v žalobě. Z tvrzení žalobkyně a s ohledem na absenci tvrzení žalované o opaku má pak soud za prokázané, že žalovaná z výše uvedené žalované částky dosud ničeho neuhradila. 4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), podle kterého z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu a dle ust. § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v aktuálním znění, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 5. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky nebo o rozporu v předloženém vyúčtování dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobci částku odpovídající neuhrazené platbě za odebranou elektřinu. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně v souladu s ust. § 517 odst. 2 obč. zák. právo na zaplacení úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 260,70 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. 7. Ke splnění uložených povinností stanovil soud třídenní lhůtu od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.