7 C 232/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dohody o ukončení a vypořádání závazků ze smlouvy o dílo ze dne [datum]. V této dohodě žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 238 630 Kč a zavázal se jej zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč. Celá dlužná částka měla být uhrazena nejpozději do 30.09.2022. Splácení bylo sjednáno pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 164 500 Kč. Zbylá část dluhu nebyla uhrazena ani po výzvě zaslané dne 6.06.2022. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 1.10.2022, tj. ode dne následujícího po 30.09.2022, který byl dnem konečné splatnosti celého dluhu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci uzavřeli dne [datum] mezi sebou dohodu, kterou žalovaný uznal svůj dluh vůči žalované, vyplývající ze smlouvy o dílo ze dne [datum]. Dluh se zavázal uhradit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně. Podpis žalovaného na dohodě je úředně ověřen. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na svůj dluh toliko částku 164 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zbytku dluhu, avšak bezúspěšně. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, včetně přiznání práva na úrok z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 355 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 707 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 130 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 800 Kč ve výši 1 848 Kč.