7 C 62/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, a to [právnická osoba] společnost [právnická osoba], [IČO], se žalovaným. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému vodu a odvádět odpadní vody. Přestože žalovaný v účtovaném období 21.06.2020 až 20.06.2021 nevykazoval žádnou spotřebu vody, v souladu s podmínkami citované smlouvy (čl. II Platební podmínky) právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému ve ročním cyklu pevnou složku vodného a stočného, kdy vodné a stočné je účtováno jako dvousložkové. Pevná složka vodného a stočného byla žalovanému vyúčtována daňovým dokladem [číslo] na částku 233 Kč splatnou dne 11.07.2021 a daňovým dokladem [číslo] na částku 3 091 Kč splatnou dne 11.07.2022. Žalovaný účtované částky na základě zaslaných daňových dokladů neuhradil. Právní zástupce žalobkyně upomenul žalovaného písemně výzvou k plnění zaslanou na adresu, kterou žalovaný uvedl jako kontaktní, doporučenou zásilkou dne 22.09.2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn skutkový stav shodný se žalobou, tedy že mezi Vodohospodářskou společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla dodávka vody a odvádění odpadních vod na odběrném místě [obec a číslo], přičemž v článku VI. odst. 3 této smlouvy je mj. uvedeno, že pokud odběratel neodebere v příslušném zúčtovacím období dodávanou vodu nebo nevypustí žádné odpadní vody, je povinen zaplatit provozovateli pevnou složku vodného a stočného. Vodohospodářská společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalovanému dne částku 223 Kč splatnou dne 11.07.2021, a to pevné složky vodného a stočného za období od 21.06.2020 do 20.06.2021, dále vyúčtovala žalovanému částku 3 091 Kč splatnou 11.07.2022, a to pevné složky vodného a stočného za období od 21.06.2021 do 18.06.2022. Dne 22.09.2022 zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému doporučeně předžalobní výzvu. Podle ustanovení § 2 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb. provozovatelem vodovodu nebo kanalizace je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem. Podle šestého odstavce téhož ustanovení odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci (v tomto případě i smluvní partner). Podle ustanovení § 8 odst. 13 téhož právního předpisu vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody a podle 14 odstavce téhož ustanovení na úplatu za odvádění odpadních vod. Jde o vodné a stočné. Právo stanovit jeho cenu vyplývá z ustanovení § 20 citovaného zákona Smlouva byla účastníky uzavřena v souladu s ustanovením § 8 odst. 5 tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem a citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný neuhradil faktury za poskytnutou smluvenou službu a dluží celkem částku 3 324 Kč. Dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně má proto právo na zákonný úrok z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 324 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.