7 C 97/2023-26 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně v žalobě uvedla, že uzavřela se žalovanou Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen„ Smlouva“) [číslo] dne [datum], [číslo] dne [datum] a [číslo] dne [datum], jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva a rovněž Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), se kterými žalovaná vyslovila podpisem výslovně souhlas. Na základě Účastnických smluv poskytla žalobkyně žalované služby třetích stran a za ceny jejich poskytnutí žalované vyúčtovala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb, které se žalovaná zavázala řádně platit ve lhůtách splatnosti. Dále se dle uvedených smluv žalobkyně zavázala poskytnout žalované ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaná se zavázala k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy. Žalovaná porušila své povinnosti, když přestala vyúčtované ceny za služby včetně služeb třetích stran a splátek za koncová zařízení hradit. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně zbývající splátky za uvedená zařízení a doúčtovala poskytnutou podmíněnou slevu na koncová zařízení, ve výši 1 000 Kč za každé ze tří zakoupených. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku 5 502,15 Kč, které je tvořena cenou za poskytnuté služby třetích stran ve vši 2 502,15 Kč a doúčtovanou slevu na zařízení ve výši 3000 Kč. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzván dopisem ze dne 3.11.2022 zaslaným právním zástupcem žalobkyně. Žalovaná přes výzvu svoji povinnost neplnila. Žalobkyně proto požaduje po žalované uhradit částku 5 502,15 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], které každá obsahují smluvní ujednání ke kupní smlouvě na koncové zařízení Xiaomi Redmi 9 AT 32 GB- Šedý za kupní cenu 3 001 Kč. Dále byl předložen dokument nastavení služeb, ze kterého vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva na zařízení, vždy ve výši 1 000 Kč na každé ze zařízení. Dále objednávku služeb, vyúčtování služeb [číslo] na služby třetích stran za 1 984,92 Kč a vyúčtování [číslo] v částce 496,23 Kč za služby třetích stran. Z vyúčtování [číslo] na částku 1 000 Kč, vyúčtování [číslo] na částku 1 000 Kč a vyúčtování [číslo] na částku 1 000 Kč vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované poskytnutou slevu za zařízení. Žalobkyně dále předložila výzvu k plnění ze dne [datum] a předžalobní upomínku zaslanou zástupkyní žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že na základě objednávky žalované jí umožnila žalobkyně využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí a žalovaná byla povinna cenu za tyto služby hradit žalobkyni společně s cenou za poskytnuté služby v době splatnosti vyúčtování. Dále bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy žalobkyně poskytla žalované ke koupi tři koncová zařízení Xiaomi Redmi 9 AT 32 GB- Šedý, na které žalované poskytla podmíněnou slevu. Jelikož žalovaná neplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené účastnické smlouvy, byla žalobkyně oprávněna požadovat slevu na kupní cenu za koncová zařízení. Z doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky odpovídající ceně za služby třetích stran a neuhrazených poskytnutých slev na koupi koncových zařízení, dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 5 502,15 Kč, které je tvořena cenou za poskytnuté služby třetích stran ve výši celkem 2 502,15 Kč a součtem tří podmíněných slev po 1 000 Kč na koupi koncových zařízení ve výši 3 000 Kč Po právní stránce soud nárok žalobkyně posuzoval dle ust. § 2079 o. z., podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalobkyně má rovněž právo na úhradu služeb, které si žalovaná objednal od třetích subjektů prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně. Uvedené služby jsou podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, zák. o elektronických komunikacích, službami obsahu. Objednané služby měly být hrazeny přímo žalobkyni. Povinnost žalované k úhradě takových plnění žalobkyni byla sjednána ve všeobecných obchodních podmínkách, které tvoří součást smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi žalobcem a žalovanou. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná nesplnil své závazkové povinnosti, když nehradila vyúčtované služby. Žalobkyně má právo na zaplacení doúčtované slevy na kupní cenu koncového zařízení a na zaplacení ceny služeb třetích stran. Protože žalovaná neuhradila zaslaná vyúčtování ve lhůtách splatnosti, dostala se do prodlení s úhradou peněžitého plnění, a proto má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení v návaznosti na splatnost jednotlivých vyúčtování, tedy dnem následujícím po splatnosti vyúčtování. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 705,58 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin.