10 C 169/2024-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě níž byl žalovanému poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částka ve výši 27 500 Kč byla dne 8. 10. 2021 převedena bezhotovostně na účet žalovaného a částka ve výši 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru jako provize. Celková cena za poskytnutí úvěru činila dle smlouvy 37 500 Kč včetně pevně sjednaných úroků. Z důvodu neplnění smlouvy o úvěru žalobkyně podala žalobu a ve věci byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolov dne 11. 7. 2022 sp. zn. 10 C 162/2022 vydán rozsudek, který nabyl právní moci dne 10. 8. 2022 a stal se vykonatelným. Částka 31 563 Kč byla uhrazena žalovaným ke dni 21. 6. 2023. Žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalovaný dosud neuhradil smluvní pokutu ve výši 8 968 Kč, když se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 31 563 Kč od 14. 3. 2022 do 21. 6. 2023. Na výzvu k zaplacení žalovaný nereagoval. Žalobkyně proto žádá, aby žalovaný uvedenou částku s úrokem z prodlení uhradil.2. Žalobkyně svou neúčast při jednání omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádala o odročení jednání, předvolání k jednání mu bylo řádně doručeno. Z uvedených důvodů soud postupoval dle § 101/3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že dne , datum, účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 27 500 Kč, provize zprostředkovateli úvěru činila 2 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni celkem částku 37 500 Kč a to včetně úroků, v pravidelných 25 měsíčních splátek po 1 500 Kč. Dále si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek, náhradu nákladů za odeslání upomínek. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 10 C 162/2022 ze dne 11. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán povinným uhradit kromě jistiny úvěru, úroku a smluvní pokutu za včasné neuhrazení 3 splátek do dne zesplatnění úvěru ve výši 1 497 Kč a smluvní pokutu za období od 28. 1. 2022 tj. od zesplatnění úvěru, do 13. 3. 2022 ve výši 1 420 Kč, celkem za smluvní pokuty částku 2 917 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 8. 2022. Ze sdělení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dlužnou částku s příslušenstvím včetně smluvních pokut ke dni 21. 6. 2023.4. Z § 2048 o.z. vyplývá, že projednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu.5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně se domáhala úhrady smluvní pokuty ve výši 8 968 Kč za období od 14. 3. 2022, , spisová značka, s ust. § 2 odst. 3 obč. zákona soud zvažoval a posuzoval, zda výkon práva žalobkyně na smluvní pokutu je v souladu s dobrými mravy. Sankcionování smluvní pokutou za porušování smluvní povinnosti má své limity s ohledem na dobré mravy. Žalovaný sice neplnil své smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně a včas, proto se žalobkyně obrátila se žalobou na soud a žalobě bylo uvedeným rozsudkem vyhověno. Rozsudkem byla žalovanému uložena i povinnost zaplatit i smluvní pokutu za včasné nesplacení tří splátek a následně za období od 28. 1. 2022 do 13. 3. 2022 celkem ve výši 2 917 Kč. Účel smluvní pokuty plnil v daném případě sankční funkci, ne funkci náhrady škody s přihlédnutím k výši zajištěné částky, když navíc žalobkyni žádná škoda v důsledku porušení smluvní povinnosti i vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím uhradil, nevznikla. Výkon práva na vymáhání smluvní pokuty sice odpovídá zákonu, ale po posouzení uvedených okolností případu byl shledán v rozporu s dobrými mravy, a proto mu byla soudem odepřena právní ochrana. Přiznání práva na úhradu smluvní pokuty by bylo ve vztahu k žalovanému nepřiměřenou tvrdostí, bylo by nemravné a v rozporu s dobrými mravy. Soud proto žalobu zamítl.6. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142/1 o.s.ř. Žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná, žalovaný náhrad nákladů řízení nežádal. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.