11 C 311/2023-30 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že podniká v oblasti energetiky. Je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo]. Uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno], číslo smlouvy [číslo]. Žalovanému poskytovala služby spočívající v dodávkách elektrické energie do odběrného místa EAN kód [číslo], nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného]. Uskutečněné dodávky elektřiny následně vyúčtovala a to za období od 20. 2. 2020 do 24. 2. 2021 fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 983,64 Kč, jež byla splatná dne 12. 3. 2021, za období od 25. 2. 2021 do 27. 9. 2021 fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 2 293 Kč, jež byla splatná dne 2. 11. 2021. Po obdržení opravných dat od provozovatele distribuční soustavy za období od 25. 2. 2021 do 27. 9. 2021 vyúčtovala doplatek opravnou fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 1 401 Kč, jež byla splatná dne 2. 12. 2021. Žalovaný ke dni splatnosti fakturu [číslo] ani fakturu [číslo] ani fakturu [číslo] v plném rozsahu nezaplatil, a ani na ně neposkytl jakékoliv částečné plnění. Ocitl se v prodlení, a proto byl vyzván dne 7. 6. 2021 a 20. 7. 2022 žalobkyní a dne 11. 10. 2023 jejím právním zástupcem k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 4 677,64 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila všechny v žalobě zmíněné listiny, jejichž obsah koresponduje se žalobním tvrzením. Účastníci spolu uzavřeli smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa EAN kód [číslo], nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný nezaplatil za spotřebovanou elektřinu v době od 20. 2. 2020 do 27. 9. 2021 4 677,64 Kč Smluvní vztah mezi účastníky upravuje zákon č. 458/2000 Sb. v platném znění. Podle ustanovení § 50 bylo povinností dodavatele dodat elektřinu, zatímco povinností žalovaného bylo zaplatit vystavené faktury. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně má proto v souladu s ustanovením § 1970 o. z. nárok i na úroky z prodlení ve výši upravené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinami podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Jde o zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tři úkony právního zástupce po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH. S ohledem na charakter žaloby soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žalovaný na nákladech řízení zaplatí celkem 2 089 Kč.