16 C 156/2024-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu částky 916 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného.2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.3. Žalovaný dne , datum, uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu č. , číslo, , jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem „, anonymizováno, “, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala za smlouvou stanovených podmínek poskytnout žalovanému sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal hradit předchůdkyni žalobkyně od 6. 2. 2020 částku 2 754 Kč ročně splatnou vždy do 6. února daného kalendářního roku. Žalovaný však ke dni 6. 2. 2022 částku ve výši 2 754 Kč žalobkyni neuhradil. Žalobkyně následně oznámila žalovanému zánik pojistné smlouvy ke dni 27. 5. 2022 z důvodu nehrazení sjednaného pojistného. Předchůdkyně žalobkyně následně převedla na žalobkyni právo domáhat se na žalovaném zaplacení smluvené částky. Následně pak byl žalovaný vyzván k úhradě předmětné dlužné částky ve výši 916Kč prostřednictvím předžalobní upomínky. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil.4. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva č. , číslo, , kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo smluveno jako roční, přičemž počátek prvního pojistného období byl stanoven na 6. 2. 2020. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 6. 2. 2022 neuhradil sjednané pojistné v celkové výši 2 754 Kč ročně. Předchůdkyně žalobkyně proto pojistnou smlouvu se žalovaným ukončila ke dni 27. 5. 2022. Předchůdkyně žalobkyně následně převedla na žalobkyni právo domáhat se na žalovaném zaplacení smluvené částky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 916 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 916 Kč do 28. 05. 2022 do zaplacení představující neuhrazené pojistné za období od 6. 2. 2022 do 27. 5. 2022.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.