20 C 127/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 3 894,75 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o požadavek na úhradu za zprostředkování služeb třetích stran, a to plateb u smluvních partnerů žalobce prostřednictvím mobilního telefonu, tzv. M-platby a dále tzv. SMS Platby, u kterých se jedná o SMS zasílané na telefonní čísla provozovaná na číselných řadách 902, prostřednictvím kterých lze objednat speciální služby, zejména v oblasti municipalit a veřejné správy (m-ticketing v hromadné dopravě, m-parking, minsurance, m-fees - poplatky u lékaře či na úřadech s tím, že ve vyúčtování je tato SMS platba vyznačena jako „Platba za SMS“. Konkrétně se jedná o část platby dle vyúčtování č. , číslo, M-Platba: 3250.75 Kč, vyúčtování č. , číslo, M-Platba: 179.00 Kč a vyúčtování č. , číslo, SMS Platba: 465.00 Kč. Uvedené platby žalobkyně požaduje po žalovaném spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského jdoucím po jejich splatnosti.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ke skutkovému stavu věci soud zjistil, že společnost , zainteresovaná společnost, jako poskytovatel služeb elektronických komunikací a žalovaný uzavřeli dne , datum, Účastnickou smlouvu identifikovanou číslem , číslo, k telefonnímu číslu , tel. číslo, Identita žalovaného byla při jeho jednání ověřena občanským průkazem. Za součást uvedené smluv byly prohlášeny Všeobecné podmínky žalobkyně odkazující na Ceník tarifů a služeb. Obsahem uvedených smluv byl závazek společnosti , zainteresovaná společnost, jako operátora poskytovat žalované služby elektronických komunikací a související služby, a to včetně služeb třetích stran, tj. stran rozdílných od žalobkyně, avšak využívajících sítě žalobkyně pro poskytování těchto služeb. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Soud dále zjistil, že žalobkyně provedla vyúčtování poskytnutých služeb za období od , datum, do 19. 1. 2023 prostřednictvím daňového dokladu č. , číslo, se stanovenou splatností dne 3. 2. 2023 obsahující podrobný výpis poskytnutých služeb, mj. zprostředkovaných platebních služeb pro třetí strany ve výši 644 Kč, přičemž dle podrobného přehledu k této faktuře se jednalo o SMS na speciálně zpoplatněná čísla a o tzv. m-platby, tj. platby na internetu. Další vyúčtování služeb provedla žalobkyně za období od 20. 1. 2023 do 19. 2. 2023 prostřednictvím daňového dokladu č. , číslo, se stanovenou splatností dne 6. 3. 2023 obsahující podrobný výpis poskytnutých služeb, mj. zprostředkovaných platebních služeb pro třetí strany ve výši 3 205,75 Kč, přičemž dle podrobného přehledu k této faktuře se jednalo o tzv. m-platby, tj. platby na internetu. Prostřednictvím sdělení ze dne 3. 4. 2023 vypověděla společnost , zainteresovaná společnost, , tedy žalobkyně, smlouvu č. k telefonnímu číslu , tel. číslo, s odkazem na ustanovení bodu 2.6.1 Všeobecných podmínek, dle kterých může operátor ukončit smlouvu výpovědí s výpovědní lhůtou 30 dnů ode dne jejího doručení mj. z důvodu prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého plnění po dobu delší než 90 dnů nebo pokud je příjemce služeb po lhůtě k splatnosti 3 po sobě jdoucích vyúčtování, žalované všechny shora označené účastnické smlouvy. Uvedená výpověď i vyúčtování byly zaslány žalované na adresu uvedenou ve smlouvě. O úhradu dluhu byl žalovaný vyzván ještě prostřednictví předžalobní upomínka ze dne 19. 3. 2024.4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi společností , zainteresovaná společnost, , tedy žalobkyní, a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí bylo ujednání vzniklé v souladu s ust. § 1 746 odst. 2 obč. zák. jako tzv. nepojmenovaná smlouva. Obsahem tohoto ujednání bylo poskytování služeb třetích stran, tedy subjektů odlišných od žalobkyně, jejichž služby čerpal žalovaný prostřednictvím sítě žalobkyně, a vznikla mu podle ujednání ve shora uvedené smlouvě povinnost zaplatit za poskytnuté služby stanovenou cenu přímo žalobkyni jako zprostředkovatelce služeb, která byla dle smlouvy oprávněna k výběru ceny za poskytnuté služby třetích stran. Soud tak žalobě vyhověl včetně požadavku na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku jdoucích ode dne následujícího po splatnosti příslušných vyúčtování, tj. ode dne kdy se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého závazku.5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení § 14b odst. 1 tohoto právního předpisu, a to odměna za požadované dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 200 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby rovněž podle zmíněného §14b odst. 2, advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu, tj. náklady ve výši 1 489 Kč, které je žalovaný povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tou samou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Z obsahu žaloby je zjevné, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných smluv, které žalobkyně nabízí neomezenému počtu zájemců. Samotná žaloba poté představuje z velké části přepis údajů, které má žalobkyně v rámci správy svých pohledávek a plnění zákonných povinností poskytovatele služeb elektronických komunikací jistě k dispozici bez ohledu na to, zda by žalobu podávala, či nikoliv. Při podání žaloby se tedy jedná z velké části o přenesení již existujících údajů do příslušné procesní formy, a žalobkyně tak může za pomoci svého zástupce využívat jednotné žalobní vzory.6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené třídenní.