20 C 3/2024-35 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 12 170 Kč s příslušenstvím sestávající ze dvou samostatných nároků. 2. První z uplatněných nároků představoval požadavek žalobkyně na zaplacení částky 5 045 Kč s příslušenstvím jako dlužného příspěvku za porušení povinnosti žalovaného sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka], [VIN kód], za dobu od [datum] do [datum] ve výši 4 745 Kč spolu s poplatkem představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 3. Druhý z uplatněných nároků představoval požadavek žalobkyně na zaplacení 7 125 Kč s příslušenstvím jako dlužného příspěvku za porušení povinnosti žalovaného sjednat pojištění odpovědnosti z provozu téhož vozidla specifikovaného ve druhém odstavci odůvodnění tohoto rozhodnutí za dobu od [datum] do [datum] ve výši 6 825 spolu s poplatkem představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Ke stavu věci soud zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s písemnou výzvou ze dne 09.03.2023 k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z obsahu této výzvy vyplývá, že žalovaný byl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], představující osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a dále, že dle informací pojišťoven nebylo k tomuto vozidlu sjednáno v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 73 dnů, povinné pojištění. Prostřednictvím této výzvy tak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 045 Kč ve stanovené lhůtě 60 dnů přestavující zmíněný příspěvek za porušení povinnosti pojistit vozidlo v denní sazbě 65 Kč, a náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Uvedená výzva ze dne byla dle informací České pošty převzata k poštovní přepravě. Soud dále zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s obdobnou výzvou opět ze dne 09.03.2023, z níž vyplývá, že žalovaný je v registru vozidel evidován jako vlastník a provozovatel totožného vozidla, a dále, že dle informací pojišťoven nebylo k tomuto vozidlu sjednáno v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 105 dnů, povinné pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalovaný byl prostřednictvím této výzvy vyzván k úhradě příspěvku za dobu neexistence pojištění v denní sazbě 65 Kč, tj. ve výši 6 825 Kč a dále nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, a to s podmínkou, pokud nedojde k úhradě dlužného příspěvku ve stanovené lhůtě 60 dnů. Uvedená výzva byla dle informací České pošty převzata k poštovní přepravě. O úhradu shora zmíněných příspěvků podle uvedených výzev byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím upomínky ze dne 14.06.2023 a předžalobní upomínky z 28.08.2023, přičemž obě tyto upomínky byly rovněž zaslány žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy tak, jak vyplývá z příslušných podacích archů předložených žalobkyní. Uvedené údaje o vozidle a o povinných osobách, a to vlastníku a provozovateli, odpovídají údajům evidovaným v registru silničních vozidel, resp. výpisu předloženého žalobkyní vycházejícího z tohoto registru a předložené kupní smlouvy z 15.02.2022, jejímž předmětem byl koupě specifikovaného vozidla žalovaným. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný v případě specifikovaného vozidla porušil povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Soud má totiž za to, že z žalobkyní předložených výzev lze dovodit, že v nich uvedené údaje byly získány postupem podle ustanovení § 15 zmíněného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který žalobkyni umožňuje získávat od Ministerstva dopravy informace a porovnávat je s informacemi o pojištění vozidel předávané žalobkyni ze strany pojistitelů, přičemž žalobkyně je podle § 18 odst. 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinna vést evidenci a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti. Uvedenou úvahu tedy uzavírá soud tím, že údaje zaznamenané ve shora uvedených výzvách jsou výsledkem zákonného postupu žalobkyně při zjišťování vozidel z registru silničních vozidel s absencí povinného pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyní požadované příspěvky na nepojištěné vozidlo, přičemž v daném případě představuje výše tohoto příspěvku 65 Kč za každý den bez příslušného pojištění. Výše požadovaného příspěvku je v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a to, dle jejího ustanovení § 2 odst. 1 písm. h), neboť výše příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušovaná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla s tím, že výši denní sazby podle ustanovení § 4 odst. 5 zmíněného zákona stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Soud dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který jí náleží podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s tím, že podle sazebníku žalobkyně představuje tento příspěvek v jednotlivém případě 300 Kč. Žalovaný je dále povinen zaplatit z dlužných částek tvořících zmíněný příspěvek úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. a navazujícího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jdoucí ode dne následujícího po splatnosti každé z uvedených částek, neboť současně soud vždy s ohledem na odeslání příslušné výzvy a na dobu jejího doručení dospěl k závěru, že byla splněna povinnost dle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého je žalobkyně povinna vyzvat ke splnění povinnosti v trvání nejméně 30 dnů od doručení výzvy. Soud vycházel z ustanovení § 573 obč. zák., dle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Soud má taktéž za to, že byla splněna podmínka podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj., že žalobkyně uvedené výzvy odeslala ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla, tj. osobě povinné k zaplacení příspěvku. 7. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené třídenní.