42 C 100/2024-42 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 233,17 Kč s příslušenstvím. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek s datem úplaty dne , datum, mezi společností I-, právnická osoba, a.s. a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a společností I-, právnická osoba, a.sŽalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně uzavřela dne , datum, se žalovanou Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splácen v pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 1 243,28 Kč, za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal k úhradě smluvního úroku ve výši 17,60% ročně, dále se zavázal k úhradě smluvních poplatků vyplývajících se Sazebníku. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, a to bezhotovostním převodem na jeho účet, ale přesto nebyl žalovaným pravidelně splácen, předchůdkyně žalobkyně tedy prohlásila úvěr za splatný k datu 22.9.2022 pro prodlení žalovaného, a to v souladu s Produktovými podmínkami, které tvoří nedílnou součást Smlouvy o úvěru.Žalobkyně požaduje po žalovaném:- částku 2 433,17 Kč na jistině,- částku 72,53 Kč coby kapitalizovaný úrok,- smluvní poplatky v částce 1 800 Kč- částku 370,28 Kč coby kapitalizovaný úrok z prodlenía dále úrok ve výši 17,6% ročně z částky 2 433,17 Kč od 19.9.2023 do zaplacení a z prodlení ve výši 15% ročně z částky 2 433,17 Kč od 19.9.2023 do zaplacení.Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. K důkazu provedl soud níže uvedené listiny předložené žalobkyní, a to Smlouvu o úvěru ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“) včetně , právnická osoba, podmínek banky, Sazebníku poplatků a Smluvních podmínek pro Expres půjčku tvořících nedílnou součást Smlouvy, spolu se Smlouvou obdržel žalovaný informace o úvěru a jeho poskytovateli v rámci Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, k čemuž měla banka k dispozici obraty na běžném účtu žalovaného, úvěruschopnost žalovaného poté shrnula ve Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 22. 4. 2024 a v Tabulce – údaje o příjmech a výdajích žalovaného. Poskytnutí úvěru a průběh splácení úvěru doložila žalobkyně Výpisem z úvěrového účtu ze dne 18.9.2023 a Platební historií, následovalo zesplatnění úvěru, a to v rámci Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 23. 9. 2022 včetně dokladu o odeslání žalovanému ze dne 26. 9. 2022, před zesplatněním úvěru byl žalovaný na tento následek nehrazení úvěru upozorněn v rámci výzvy ze dne 7.8.2022. Následovalo dalších 6 upomínek k úhradě dluhu, poté došlo k postoupení pohledávky na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, mezi , právnická osoba, a I-, právnická osoba, a.s., kterou žalobkyně doložila včetně seznamu postupovaných pohledávek. K dalšímu postoupení pak došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, mezi I-, právnická osoba, a.s. a žalobkyní, kterou žalobkyně doložila včetně seznam postupovaných pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2023 bylo prokazatelně odesláno žalovanému dne 26. 9. 2023 od , právnická osoba, a dne 9.10.2023 od I-, právnická osoba, a.s. Předžalobní upomínka je ze dne 9. 10. 2023.4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila Smlouvu o úvěru ze dne , datum, , která byla uzavřena distančně, prostředky elektronické komunikace na dálku, ve Smlouvě bylo sjednáno poskytnutí úvěru v částce 30 000 Kč, který měl být splácen v pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 1 243,28 Kč, za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal k úhradě smluvního úroku ve výši 17,60% ročně, dále se zavázal k úhradě smluvních poplatků vyplývajících se Sazebníku, výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 19,04 %. Ke Smlouvě doložila žalobkyně rovněž Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterých se žalovaný dozvěděl základní informace o spotřebitelském úvěru a jeho poskytovateli. Z výpisu z úvěrového účtu soud dovodil, že částka 30 000 Kč byla dne 30.8.2019 poukázána na účet žalovaného č. , číslo, , koneční zůstatek úvěru k datu 15.9.2023 odpovídá částkám požadovaným v žalobě. Před poskytnutím úvěru došlo k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Před podáním žaloby došlo k zaslání několika výzev k úhradě dluhu, úvěr byl zesplatněn. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě předložených dvou postupních smluv.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla Smlouvou uzavřena smlouva o úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů a dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné částce 30 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně sjednaného úroku a poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou. V daném případě žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně žalovanému poskytla přislíbené peněžní prostředky, které dle smlouvy nebyly vráceny, ještě před tím byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté úvěrové jistiny stejně tak jako sjednaného úroku a poplatků, dále má právo na úhradu úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s ohledem na tvrzený počátek prodlení žalovaného.7. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní a nevyvrátil existenci žalované pohledávky. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 233,17 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.. Při stanovení výše uvedené odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. a.t., ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů.9. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty, sám žalovaný se k soudu nedostavil a nenavrhl případný splátkový kalendář, který by odrážel jeho možnosti, ohledně kterých rovněž neuvedl soudu žádné skutečnosti.